Stanislav Peleška radí - 23. března
KLENOTY MEZI POKOJOVKAMIUž i astronomické jaro máme v kalendáři, bude se měnit příroda i každá zahrádka.
A samozřejmě také počasí zůstane proměnlivé - co by si také meteorologové počali...?
Také v bytech můžeme být spokojení, jestliže se nám povedlo udržet v pohodě naše bytové květiny, mnohé z nich už po několik týdnů kvetou. Můžeme je tedy mít za klenoty mezi pokojovkami.
Hojně se pěstují africké fialky (SAINTPAULIA IONANTHA), lidově nazývané: afričanka, fialka usambarská, také pavlínka nebo svatopavlínka fialovokvětá. Objevil ji W. von Saint-Paul HILAIRE (1860 - 1910) v africké Tanzánii. Setkáváme se s ní jako s jednoduchou nebo plnokvětou v hybridních květech bílých, růžových, červených až tmavofialových.
Dalšími krasavicemi jsou gerbery (GERBERA JAMESONII), také domovem v Jižní Africe, patřící do čeledi astrovitých květin. Její hybridy v prodeji mají v přízemí růžici, hrubě pilovité listy, nad ně vyrůstají na delších chlupatých stvolech ploché květní úbory v barvách žlutých, oranžových až tmavočervených. Jsou často nabízeny v prodávaných řezaných kyticích - jako dárky k pozornosti a úctě.
Méně často se setkáváme s ruéliemi (RUELLIA MAKOYANA), které jsou domovem v brazilské oblasti Jižní Ameriky. Silně se rozvětvují až do převislého tvaru, za úžlabí lístků vyrůstají tmavorůžové květy s dlouhými trubkami. Rozmnožujeme je dosti snadno vrcholovými řízky.
Všechny uvedené pokojovky potřebují umístění na světlém stanovišti, ale bez slunečního úpalu, vyhovuje jim jak východní, tak západní osvětlení, v létě spíše přistínění. Letní bytové podmínky mají být v rozmezí 18 až 22°C, v zimním období potřebují teploty mezi 15 až 18°C. Při přesazování potřebují jen středně živnou půdu s přídavkem písku, v létě jen slabé občasné přihnojení tekutým roztokem hnojiva. Zejména v zimě, ale ani přes léto, je nesmíme přelévat nadměrnou zálivkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
