Stanislav Peleška radí - 16.2.

Přitom je jakousi mou povinností připomenout ty nejdůležitější podmínky pro správné pěstební zásady - v tomto případě pro ovocné dřeviny. Tam, kde se nejčastěji chybuje, je jednak hloubka prostříhání a řezu ovocných dřevin, jednak termín této práce.

Musíme vycházet z fyziologických vlastností ovocných dřevin, pro které jsou listy skutečnými plícemi stromů a dřevin. Pokud mají listy, pak žijí a dělají si zásoby na bezlisté období. Ony zásoby přemístí vodivými pletivy v době zelené vegetace do zásobních pletiv (do kmene a kořenové hlavice) pro přežití bezlistého, tedy zimního, období. Z techto zásobních pletiv začnou uvolňovat energii pro rašení a kvetení v době jara.

Jestliže pěstitel v době zimní (tedy od listopadu do dubna) seřeže bezlisté výhony a větve, zmenší počet listových a květních pupenů v koruně dřeviny, ale zásobních pletiv v kmeni a v hlavici kořenové se to nedotkne, pak při rašení bude mít každý pupen k dispozici daleko více energie růstu, aniž by strom více kvetl. Proto vyroste hodně nových výhonů na úkor květů a pozdějších plodů.

Špatné prořezání a jeho důsledek|foto: Stanislav Peleška

Odložíme-li řez dřeviny až na dobu po rašení a třeba i kvetení, tedy na dobu "za zelena," výhony, které vyrostou, budou slabší a kratší, lépe vyzrají a takové dříve nasadí květní pupeny. Příští rok pokvetou a budou více plodit. Řez za zelena, od května do konce září, je řezem na podporu plodnosti, nikoliv na růst bujného dřeva.

Nepospíchejte tedy s řezem ovocných dřevin.

RAJČATA mají semena s klíčivostí okolo 30 dnů, včas vysetá můžeme mít koncem března a do poloviny dubna už zdatné sazenice - jak odrůd tyčkových, tak keříčkových. První měsíc na pěstitelském záhonu je musíme chránit před pozdními mrazíky, třeba v pařeništi. Pak ale dobře prospívají na záhonech dobře osluněných. Včasná sklizeň plodů vede opět k vyššímu výnosu.