Stanislav Peleška radí - 13.3.
BRAMBORY U ZAHRÁDKÁŘŮ Někteří naši zahrádkáři jsou už teď, v polovině března, nedočkaví jara, jakoby bylo na některé práce pozdě. Týká se to i sázení některých rostlin do půdy, třeba bramborů. Jsou takoví nedočkavci, když si myslí, že už je tady pěstitelské jaro.
Jistěže není, nejen dřeviny a semena, ale i cibule a hlízy dáváme do půdy. A ta je stále ještě chladná, mnohdy promrzlá. A do takové půdy sice můžeme hlízy zasadit, ale nic se nestane, nejvýše zmrznou nebo je najdou hlodavci.
Brambory mají dlouhou vegetační dobu: nejranější odrůdy 130 - 140 dnů, rané okolo 250, polorané 160, polopozdní a pozdní až ke 180 dnům. Ale stejnou důležitou podmínkou je teplota půdy: musí být minimálně + 10°C, jinak nezačnou klíčit a neporostou.
Samotné klíčení je málo. Je třeba, aby jim celou vegetační dobu rostly kořeny, to můžeme zajistit ještě před výsadbou do brázdy na poli, zahrádce. Doporučuji rozložit hlízy na vrstvu zeminy třeba v přepravce. Další vrstvou je zakrýt a pak nechat v teplotě 12°C - 15°C ve tmě. Později je dát na světlo, až začnou klíčit. Pod zemí jim porostou kořeny, nejen klíčky. Na záhon je přesadíme až koncem dubna nebo začátkem máje, tam už bude teplota opravdu nad 10°C.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
