Stanislav Peleška radí - 10. srpna

10. srpen 2011
Stanislav Peleška radí

LÉČIVÉ KOSTIVALY A DIVIZNYV přírodě i na větších zahradách se setkáváme s mnoha léčivými rostlinami, dokonce velmi nápadnými k ostatním přírodninám. Na mnohých je vysoká účinnost jejich léčivosti i k lidem.

Kostival lékařský (SYMPHYTUM OFFICINALE), lidově také celíkový kořen, hojitel ran, svalník (a 51 dalších názvů) je vytrvalá rostlina až jednometrová, rostoucí na vlhkých místech. Zejména kořeny, ale i listy, obsahují allantoin, účinný pro zavalování ran i zlomeni, včetně zánětlivých a hnisajících. Vyskytuje se hlavně na kořenech - které je nutno povařit (nesušit!), také listy se užívají do čajů. Přidává se i do šamponů, mýdel a mastí pro pružnou a pevnou pleť. Mladé listy jsou poživatelné jak syrové, tak povařené.

Divizna velkokvětá neboli sápovitá (VERBASCUM DENSIFLORUM), má také dalších 27 lidových názvů, např.: císařská svíce, Petrova hůl, vlněná květina atd. Je to dvouletá velmi nápadná květina, která v prvém roce naroste jako přízemní světle ochmýřená, druhým rokem vyrůstá i přes 1,5 metru výšky. Bohaté žluté květy jsou v několika patrech. Sbírají se pouze žluté květy a suší se pro další užití na čaje nebo masti. Účinkují antibakteriálně proti zánětům krku a mandlí, dýchacích cest a sliznic žaludku a střev. V homeopatii se předepisuje na uvedené neduhy také i dětem, které se ještě v pozdějším věku pomočují ve spánku. Celá rostlina se může dát do barvící lázně na vlnu a látky na žlutou, oranžovou až hnědou barvu.

Divizna sápovitá

Obě tyto rostliny kvetou opakovaně i na nových výhonech obvykle po celé letní období, dají se sbírat a využívat po dlouhou dobu. Jsou hojně navštěvovány včelami, čmeláky a dalším hmyzem.

autor: Stanislav Peleška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.