Správná skladba jídla pomůže s posílením imunity

Jídlo samozřejmě není jediným faktorem, který ovlivňuje naše zdraví
Vliv má i to, zda kouříme, jak spíme, pohybujeme se, nemáme, či máme nadváhu, nebo dokonce obezitu. Vysoká tělesná hmotnost zatěžuje klouby a srdečně-cévní systém. Nadbytečná tuková tkáň může mít vliv na metabolismus, zhoršovat záněty a měnit hladiny hormonů, což vede k dalším zdravotním komplikacím. Vhodný jídelníček by tedy měl doprovázet i vhodný životní styl s pravidelnou pohybovou aktivitou.

Změnit způsob stravování, na který jsme si zvykli, je složitější, než sáhnout po pilulce
Určitě se však vyplatí, už jen proto, že je to mnohem levnější způsob, jak chránit, či si zachovat, nebo znovu získat zdraví. Na co bychom měli dbát? Přednost by měly dostávat nezpracované potraviny. Při průmyslovém zpracování potravin dochází ke snížení, nebo úplné ztrátě některých prospěšných látek. Často jsou do potravin naopak přidávány látky, které zdraví neprospívají.

Nejde jen o proslulá „éčka“
Škodlivý je i vysoký obsah soli (vede k vysokému krevnímu tlaku a riziku srdečně-cévních chorob, obsahují ji i potraviny, které nechutnají slaně − například některé snídaňové cereálie), nebo tzv. trans-nenasycené mastné kyseliny. Ty zvyšují hladinu škodlivého LDL cholesterolu a riziko vzniku řady onemocnění. Obsahují je tzv. ztužené tuky, ale třeba i komerčně vyráběné pečivo.
Rozhodující část naší stravy by měly tvořit potraviny, které nejsou vůbec, nebo jsou jen velmi málo upraveny: čerstvé ovoce a zelenina, luštěniny, ořechy a semínka, celozrnné obiloviny, čerstvé libové maso, ryby, drůbež a vejce.
Důležitá je pestrost stravy, která zajistí, že organismus dostane vše, co potřebuje. Třeba různé druhy ovoce mohou mít nejen odlišný obsah vitaminů, ale i množství antioxidantů či vlákniny. Po většinu dní bychom měli přijímat 20 až 30 různých potravin.

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz