Šostek
Příjmení Šostek vzniklo z apelativa šos, jež má svůj původ ve středohornoněmeckém apelativu Schoz, které znamenalo „daň“, „peněžní dávka“. Dříve byly tzv. šosovní vesnice, které náležely městu, jemuž odváděly šos (poplatek), všichni obyvatelé šosovních vsí museli přispívat na daně, které město odvádělo královské komoře. Je možné, že měl první pan Šostek takový výběr daní na starosti. V současnosti žije v ČR pouze 52 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdete v Ostravě.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 187; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 327; J. Lhoták, Šosovní, nebo poddanské vesnice? K interpretaci pozemkového příslušenství zeměpanských měst ve středověku, Český časopis historický, 3, 2013, s. 517‒562
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
