Šostek
Příjmení Šostek vzniklo z apelativa šos, jež má svůj původ ve středohornoněmeckém apelativu Schoz, které znamenalo „daň“, „peněžní dávka“. Dříve byly tzv. šosovní vesnice, které náležely městu, jemuž odváděly šos (poplatek), všichni obyvatelé šosovních vsí museli přispívat na daně, které město odvádělo královské komoře. Je možné, že měl první pan Šostek takový výběr daní na starosti. V současnosti žije v ČR pouze 52 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdete v Ostravě.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 187; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 327; J. Lhoták, Šosovní, nebo poddanské vesnice? K interpretaci pozemkového příslušenství zeměpanských měst ve středověku, Český časopis historický, 3, 2013, s. 517‒562
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
