Šos
Příjmení Šos by samozřejmě mohlo souviset s částí kabátu, ale možný by byl i výklad z apelativa šos, které vzniklo ze středohornoněmeckého schoz, tj. „daň“, „peněžní dávka“. U příjmení Šostek jsme již hovořili o tzv. šosovních vesnicích, které náležely městu, jemuž odváděly šos (poplatek), všichni obyvatelé šosovních vsí museli přispívat na daně, které město odvádělo královské komoře (srov. Šostek). Příjmení Šos má dnes podle evidence obyvatelstva 133 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 187; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 327
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
