Sociolog: My a oni? Fico svým projevem k uklidnění nepřispěl. Naopak definoval hluboké ideologické nepřátelství

14. červen 2024

Slovenský tisk v první reakci označil květnový atentát na premiéra Roberta Fica za útok do srdce společnosti. Co nebo kdo a jak ho může zahojit? Je na Slovensku ohrožena demokracie? Sociolog Tomáš Kostelecký v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč mají sportovní akce sílu spojovat lidi alespoň na čas, a zamyslí se i nad tím, které momenty mají potenciál posouvat část společnosti k optimismu.

„Střelba na Roberta Fica sice nebyla prvním takovým případem v našich končinách, vzpomenout můžeme ministra Rašína, který byl zastřelen ve 20. letech, přesto jde o zcela bezprecedentní případ. Útok takového typu je nejenom útokem na člověka, ale i na celý politický systém. Slovensko to velmi zasáhlo,“ říká v pořadu Jak to vidí… zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký.

Hledání viníků

Ve svém prvním vystoupení po útoku v Handlové ministr Fico prohlásil, že vůči útočníkovi necítí nenávist. Zároveň ho ale označil za aktivistu frustrované slovenské opozice. Kritizoval umělce a neziskové organizace. „Z projevu Roberta Fica jsem byl velmi zklamaný. Především proto, že řekl, že nevěří tomu, že byl útočník osamělým střelcem. Naopak začal budovat příběh o člověku, který byl téměř vyslán opozicí, aby se ho pokusil zbavit.“

Čtěte také

Pozoruhodná byla podle Kosteleckého také opakovaná kritika neziskových organizací. „Robert Fico vždycky nezapomněl dodat, že jde o organizace financované ze zahraničí. Těžko se tedy ubránit podobnému pocitu jako z projevů z období raného komunismu, kdy se za vším hledali agenti imperialismu...“

Projev tohoto typu k uklidnění atmosféry ve společnosti tak rozhodně nepřispěl. Podle sociologa šlo naopak o definování hlubokého dlouhodobého ideologického nepřátelství. „Premiér úmyslně v projevu budoval představu o my a oni, tedy že existují dvě skupiny politiků. Jedna, kterou reprezentuje on, tedy ti, kteří myslí na občany Slovenska, a pak opozice, která je napojena na Západ, na zahraniční velké státy.“

Kritika jako součást demokracie

Uměle budovaná představa boje dvou nekompatibilních a znepřátelených skupin je ale podle Kosteleckého přesně to, co vytváří problém. „Rozdělení společnosti to spíše prohlubuje, než umenšuje. V takovéhle atmosféře se pak asi nedá vyloučit, že mohou nastat další nepříjemná překvapení. Blázniví lidé, kteří mají doma zbraně, se můžou nacházet ve všech možných politických táborech.“

Čtěte také

K rozjitřené atmosféře rozhodně také nepřispívá otázka, zda premiér, který se stal terčem atentátu, může být kritizován, protože optikou vládních stran by to někteří mohli považovat za podněcování k nenávisti. „Kritika je ale součást demokracie. Koneckonců i Robert Fico, když byl v opozici, byl vůči vládě kritický. Spíše ale než na osoby jako takové by se kritika měla soustředit na meritum věci, tedy na konkrétní politické návrhy, a měla by zůstat uvnitř parlamentu. Pokud se totiž běžná parlamentní procedura zhroutí, vyjdou do ulic ozbrojené milice a stát to uvrhne do chaosu.“

Přesto není demokracie na Slovensku podle Kosteleckého v přímém ohrožení. „Na to je, myslím, příliš zavedená. Přečkala už mnoho jiných rizikových situací, jako byl třeba únos prezidentova syna do zahraničí za vlády Vladimíra Mečiara. Jde sice o věci, které se v normálních demokratických státech nestávají, ale Slovensko to ustálo. Situace je ale objektivně horší než před 10 lety. A Robert Fico bohužel svým projevem udal směr, kdy bude zasypávání příkopů mnohem těžší, než kdyby mluvil smířlivěji...“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.