Socha svatého Jana Nepomuckého v Ugandě? Takové baroko s africkými rytmy
Sochu posvětit, člověka očkovat. Sochař Václav Česák posílá své sochy do celého světa. A také s nimi sám rád cestuje. S Janem Nepomuckým se už podíval do Ugandy i do Banátu.
Václav Česák pochází z rodiště Jana Nepomuckého. Český světec je pro něj velkou inspirací. Jeho sochu vyrobil například pro školu arcidiecézní charity v africké Ugandě, v provincii Lugazi. „Uganda je rozdělená na tři části podle vyznání. V první jsou animistická náboženství, ve druhé Islám a třetí je křesťanská,“ říká sochař.
Křesťanská část se nachází u Viktoriina jezera. „A právě tam se nachází škola sv. Jana Nepomuckého,“ popisuje místo, kam sochu posílá.
Sám Česák se do Ugandy zatím ještě nepodíval, ale prý se velmi těší. „Řeší se hodně věcí okolo. Socha se musí nejprve požehnat, člověk se musí očkovat a podobně. Socha už je ovšem na místě. Dorazila letadlem v pořádku. Nic se jí nestalo,“ říká.
Sochař už vytvořil několik verzí slavného světce. Některé byly klasičtější, jiné experimentálnější. Všechny by ale měly obsahovat barokní prvky. „Ugandský Jan Nepomucký je jakési baroko v africkém rytmu. Chtěl jsem, aby ho děti v Africe znali, ale aby jim byl také blízký,“ přiznal.
Češi v rumunských horách
Jednu ze soch Jana Nepomuckého poslal Česák i do rumunského Banátu. Tedy spíš by se mělo říct: do českého Banátu v Rumunku. Tuto hornatou oblast už po několik staletí obývají Češi, krajem protéká řeka Dunaj.
Češi v rumunských horách žijí v uzavřené komunitě daleko od civilizace. Jsou naprosto soběstační. Vše si vypěstují nebo vytvoří. Pole navíc obhospodařují pouze s pomocí zvířat. Žádné traktory.
„V obci Gerník si dodnes melou svou vlastní mouku na starých mlýnech. Louky jsou zase porostlé neskutečnými bylinami,“ říká s nadšením sochař. „V každém domě si také pálí strašně moc litrů různých pálenek.“
Žít jako v minulosti
Celkově se v Banátu dodržují tradice téměř stejné jako u nás před 200 lety. „Děti vykají rodičům a chovají je v úctě,“ říká.
Kromě Rumunska navštívil Česák i srbský Banát. Ten je na rozdíl od rumunského o poznání blíže civilizaci. „Krajina je mírnější, ale povaha lidí zůstává,“ tvrdí český sochař.
Jakou sochu dělal sochař pro olympijské muzeum ve Švýcarsku? Kolik slavných zpěváků už vytvořil? Poslechněte si v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.