Smutek z nevydařeného manželství i ze ztráty dcery řešila prací. Osudové ženy: Stella Zázvorková

12. únor 2022

Patřila k nejvýraznějším divadelním i filmovým komičkám. Díky své otevřenosti a dobrosrdečnosti si získala mnoho přátel z řad svých hereckých kolegů. S rodinnou tragédií se ale vyrovnávala potichu a sama. V dokudramatu herečku ztvárnila Jana Stryková. Kromě ní účinkují také Petr Batěk, Kamil Halbich a Simona Postlerová. O soukromém životě Stelly Zázvorkové, jejích pocitech i motivacích mluví spisovatelka Zuzana Maléřová, která s herečkou měla blízký vztah.

Host: publicistka Zuzana Maléřová
Účinkují: Pavel Batěk, Kamil Halbich, Jana Stryková, Simona Postlerová
Připravili: Tereza Stýblová, Hynek Pekárek
Zvukový mistr: Jan Brauner, Lukáš Vorel
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 12. 2. 2022
Použité zdroje a literatura:
Maléřová, Zuzana: Kolemjdoucí. Praha: X-Egem, 2000.
Zázvorková, Stella, Šloufová, Alena: Stella o sobě (...život je jiné jeviště). Praha: Camis, 1998.

Přesto o životě smýšlela pozitivně. „Často říkávala, že život je někdy neuvěřitelně krutý i štědrý zároveň. Ale že nerozumí lidem, kteří by chtěli jiný život než ten, který dostali,“ vzpomíná publicistka Zuzana Maléřová.

Stella Zázvorková se narodila v Praze 14. dubna 1922. Její dětství bylo citelně poznamenáno neshody mezi jejími rodiči. Napětí doma do jisté míry kompenzovalo barevné prostředí pražské Letné, kde Stella trávila čas v klučičí partě svého bratra.

„To ji nutilo k tomu být srdnatá. Často se o ní také říkalo, že Stelluška vidí rudě. To proto, že byla velmi impulzivní, až vzteklá a neskutečně žárlivá.“

Doma v divadle

Když se rodiče rozvedli, našla útěchu v divadle, ke kterému inklinovala už od dětství. Na konzervatoř ale zkoušky neudělala. Úspěšná byla až v divadelní škole E. F. Buriana, kam se přihlásila bez vědomí rodičů.

Šťastné období v tomto studiu bylo ale násilně přerušeno 21. 3. 1941, kdy do divadla vtrhlo gestapo. Divadlo skončilo a Stella zůstala bez angažmá. Přestože zuřila válka, žádné nebezpečí si nepřipouštěla a chtěla dál hrát. Nakonec potkala Josefa Šmídu, skvělého divadelníka a zakladatele divadla Větrník,“ líčí Maléřová.

Čtěte také

A právě v divadle Větrník se seznámila se svým budoucím manželem Milošem Kopeckým. Vztah dvou komplikovaných lidí ale brzy skončil rozvodem. Mnohem větší ranou však pro oba byla smrt jejich dcery Jany, která si v pouhých 16 letech vzala život.

Osobní tragédie

Nerada o tom mluvila. Bylo to pro ni velmi bolestné. Ale v tichých nočních hodinách jsem s ní o tom mluvila poměrně často. Říkávala, že se spolehla na 16letého člověka a věřila, že má uvažování dospělého. Byl to ale tragický omyl,“ vzpomíná publicistka.

Její rodina na ni poté velmi tlačila, aby se divadla vzdala, protože to prý znevažuje dceřinu památku. „Stellu ale podrželi její přátelé. Ota Ornest tehdy rodině vysvětlil, že by to Stellu zničilo. A tak přestali naléhat a ona se vrhla do práce. Postupně potkala řadu významných hereckých kolegů, ať už to byli bratři Lipští v Divadle satiry, Voskovec a Werich nebo později Brodský, Menšík, Sovák a Horníček. Stali se její rodinou.“

Dočtený román

Zcela zásadní pro ni byla 60. a 70. léta, kdy natočila řadu slavných filmů. V roce 1977 se dokonce herecky znovu setkala s Milošem Kopeckým v seriálu Nemocnice na kraji města. „Když odešel Miloš ze světa, ptala jsem se jí, co spolu s ním ztrácí. A ona řekla, že nic. Dle jejích slov spolu mohli pracovat, hrát, ale jejich příběh byl uzavřen, jako když zavřete velký strhující román.

Poslední film, který natočila, byl snímek Babí léto z roku 2001, kde se jejím hereckým kolegou stal Vlastimil Brodský. V tomto filmu bylo hodně z jejího pochopení. Sama si uvědomovala, jak moc na své povaze zapracovala. Říkávala, že někdo k tomu potřebuje náboženství, jí k tomu stačil život.

„Jednu její větu si ale často připomínám, přiznává Zuzana Maléřová. Když nemůžeš milovat to, co si přeješ, miluj to, co máš. A Stella Zázvorková to dokázala, i když to bylo někdy velmi bolavé.“  Zemřela v Praze roku 2005 ve svých 83 letech.

autoři: Tereza Stýblová , opa
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.