Sukničkář s maniodepresí a vnitřními děsy. Příběhy slavných: Miloš Kopecký
Co se skrývalo pod maskou „Pana herce“? V 5 samostatných audiích uvnitř článku. V režii Bely Schenkové účinkují Jiří Ornest a Magdalena Sidonová. Napsala Karolína Opatřilová. Natočeno v roce 2016.
Narodil se v Praze ve 20. letech jako slaboučký chlapec rodičů, kterým pořád nějak chyběly peníze. Tatíček byl kožešník, který si za maminčiny peníze koupil salón v pražských Smečkách. Toužil být nóbl. Maminka ne. Ta totiž nóbl byla (a taky modelkou v Paříži).
Nesnášel dotyk cizího člověka
Školu nesnášel, občas totiž slíznul poznámku: „Tak co? Žide…“ Byl zvláštní: nesnášel, když se ho někdo chtěl dotknout. Přitom ale opravdu toužil dotýkat se ženského těla, hlavně nohou. Dojímaly ho i žebračky, kterým vždy donesl (spíš ukradl) něco k snědku. Holkám se ale nelíbil. To se ale mělo změnit.
Cherchez la femme
Za války jako poloviční žid musel od srpna 1944 do pracovního tábora. Nedostudoval ani gympl. Po válce ho to táhlo k umění. Přidal se k avantgardnímu divadlu Větrník. Nejdřív tahal jen za oponu, hrál až později. To pak prošel všemi pražskými divadly. V jednom potkal Stellu Zázvorkovou. Vzali se a měli dceru Kateřinu. V 15 spáchala sebevraždu.
Do jeho života vstoupily ženy. Možná jich byly stovky. Ženatý byl čtyřikrát. Třetí ženě byl nevěrný hned po svatební hostině. Čtvrtá žena tanečnice Jana (Žanda) ho jen pár hodin po svatbě vezla na elektrošoky do nemocnice. Vzala si sukničkáře s maniodepresí. I tak se o něj starala až do smrti.
Deprese
Žanda pochopila, že jeho flirtování neskončí (ani po narození dcery). Stejně jako ničivé deprese. Když byl v mánii, narostla mu křídla. V depresi zase rušil představení. Ležel jen nehnutě ve tmě v posteli. Nemoc je obvykle dědičná, vzplane po ztrátě blízkého. Trpěl jí už tatíček. Maminka zemřela v Osvětimi.
Strach
Vždycky byl prý zbabělec. Za totality moderoval TV pořad o emigraci. Lidé to „doktoru Štrosmajerovi“ neodpustili. Stal se národním umělcem. Bál se odmítnout. Teprve během projevu na Svazu českých dramatických umělců (1987) se vzmužil a nepřímo vyzval vládu k demisi.
Rok 1989 a rakovina
Celou sametovou revoluci proležel v nemocnici po náročné operaci zhoubného nádoru. Z nemocnice ale utekl, aby promluvil na Václaváku. Z rakoviny se nakonec dostal, z mánie ne. Nikdy si prý neodpustil, že dovolil otci, aby se s maminkou jako židovkou rozvedl. Podepsal tak nad ní ortel Osvětimi. Miloš Kopecký zemřel v bohnické psychiatrické léčebně 16. února 1996.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka