Seidel
Příjmení Seidel se vykládá jako odvozenina z německého rodného jména Siegfried. Podle Josefa Beneše je další možný výklad ze staroněmeckého sîde, tj. „jemné hedvábí“, tedy jako označení pro někoho, kdo vyráběl látky nebo s nimi obchodoval. Staré německé apelativum sîdel označovalo žejdlík, i z něj by bylo možné příjmení Seidel odvodit. Jako příjmí je doloženo již z roku 1399.
V současnosti nosí 1 775 mužů příjmení Seidl a 197 podobu Seidel, 1 868 žen používá přechýlenou podobu Seidlová a 124 Seidelová.
Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 186, s. 316, s. 331; J. Matúšová, Německá vlastní jména v češtině, Praha 2016, s. 62; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 22; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 255‒256; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 165
