Sedm kulí jako v Sarajevu
Úsloví o sedmi kulích v Sarajevu, které známe z Haškova Švejka, není tak docela pravdivé.
„Tak nám zabili Ferdinanda!“ řekla posluhovačka Josefu Švejkovi. „Práskli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, vědí. Jel tam s tou svou arcikněžnou v automobilu.“
„Tak se podívejme, v automobilu. Jó, takovej pán si to může dovolit,“ odpověděl Švejk, „a v Sarajevu k tomu, to je v Bosně, paní Müllerová. To udělali asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu neměli brát.“
Nebyli to Turci, ale bosensko-srbští separatisté. Ale s tou anexí Bosny a Hercegoviny nebyl Josef Švejk daleko od pravdy. Atentát na následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, byl záminkou pro vyhlášení války Srbsku, která už byla delší dobu na spadnutí.
„Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku,“ pravil dále Josef Švejk. A myslel tím nikoli strejčka, ale synovce císaře Františka Josefa I.
Výbušný lovec i milující manžel
František Ferdinand d'Este byl rozporuplná osobnost. Vypráví se o záchvatech vzteku, které ho popadaly, když mu někdo odporoval. A taky o jeho patologické posedlost lovem... Viděli jste to množství trofejí na Konopišti?
Byl to ale i milující otec a manžel. Na plese v Praze se seznámil s českou šlechtičnou Žofii Chotkovou. Bylo jí už třicet a pomalu se smířila s osudem staré panny. František Ferdinand se do ní zamiloval tak, že už nechtěl žádnou jinou. A to i přes odpor císařského domu.
Protože byla Žofie mnohem nižšího původu než její muž, nesměla ho doprovázet při oficiálních příležitostech. Jejich společná cesta do Sarajeva, to bylo poprvé – a také naposled.
Zasáhla náhoda
František Ferdinand měl tušení, že návštěva Sarajeva nedopadne dobře. A nemýlil se, atentátníci byli v pohotovosti vyzbrojeni bombami.
Byla to až neuvěřitelná, fatální shoda náhod! Považte: První ani druhý atentátník nenašel odvahu, třetí bombu hodil, ale minul a zranil osádku až dalšího vozu v koloně. Sám se pokusil o sebevraždu – spolkl kapsli s kyanidem a skočil do řeky. Z kyanidu se pouze pozvracel a bohužel pro něj ho zavčas vytáhli – živého.
František Ferdinand se rozhodl změnit program a jet navštívit do nemocnice raněné z prvního pokusu o atentát. Ale jeho řidič si spletl cestu a musel se otočit.
Gavrilo Princip, který už celou akci odpískal, si šel koupit do obchodu něco na zub. Najednou uviděl couvající limuzínu. Zareagoval okamžitě: vypálil dvě rány z pistole.
Arcivévodkyni střelil do břicha, další kulka přeťala Františku Ferdinandovi krční tepnu. Žofie, o které se později zjistilo, že byla těhotná, zemřela po pár minutách. Krátce po atentátu, přestože tvrdil, že mu nic není, i František Ferdinand vydechl naposled.
Atentátníci byli pochytáni a odsouzeni. Mladistvý Princip byl uvězněn v terezínské pevnosti, kde zemřel půl roku předtím, než byl dobojován první celosvětový konflikt, který stál miliony životů a přepsal politickou mapu Evropy.
Ale co těch „sedm kulí jako v Sarajevu“, o kterých se píše ve Švejkovi?
To je výrok jistého muže „ryzí povahy a bezvadného štítu“, zatčeného v souvislosti s atentátem za to, že v kavárně při mariáši, zabíjeje žaludského krále kulovou sedmou trumfů, řekl: „Sedum kulí jako v Sarajevu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.