Sbírat vavříny

5. březen 2015

Vavřín je stálezelený keř nebo stromek. Volně roste v Malé Asii, na pobřeží středozemního moře a v jižní Evropě. Listy po rozemnutí silně a příjemně voní. Jeho silice, zejména při vdechování, mohou způsobovat halucinace, případně i ztrátu vědomí. Plody byly v minulosti užívány jako prostředek proti střevním parazitům.

Věncem z vavřínu se už od antiky zdobí vítězové ve sportovních kláních i ve válečných taženích. Dnes ho používáme jako koření, bez kterého se neobejde řada omáček a hlavně pečená zvěřina. V kulinářské oblasti je vavřín proslulý jako bobkový list.

Amor, Apollón a Dafné

O původu vavřínu se traduje starověká pověst. Ovidius ve svých Proměnách vypráví o bohu Apollónovi, který si tropil legraci z Amora, bůžka lásky. Tolik ho nazlobil, že Amor obrátil svůj kouzelný luk proti posměváčkovi a Apolón se bezhlavě zamiloval do nymfy Dafné. Jenže Dafné postřelil Amor šípem s bronzovým hrotem, který lásku zabíjel.

Jakob Auer, Apollón a Dafné (Kunsthistorisches Museum Vídeň)

Raději stromem, než pronásledovaná láskou

Apollón nymfu láskyplně pronásledoval na každém kroku, zatímco ona na něj nesnesla ani jen vzdálený pohled. Dokonce poprosila svou matku Gaiu o pomoc. Ta nešťastnici vyslyšela, spanilé krásky vrostly do země, hebké vlasy se proměnily v listy, ruce v jemné větvoví. Na paměť nešťastné lásky si Apollón od té doby zdobil hlavu vavřínovým věncem. A proč právě vavřín? Jméno Dafné
totiž znamená v řečtině vavřín.

Na místě, kde se to přihodilo, postavily pozdější generace Apollónův chrám. Rostly tam vavříny a chodili tam poutníci. Někdy v pátém nebo šestém století místo něj vznikl klášter s chrámem Panny Marie. Stojí dodnes, asi deset kilometrů západně od Athén v zeleni vavřínů a jmenuje se Dafni.

Krásky jmenované po vavřínu

Příběh o dívce-vavřínu inspiroval mnoho umělců. Nejznámější z nich, Petrarca, otec humanismu, který psal proslulé Sonety Lauře. A hle – také jméno Laura znamená vavřín.

Portrét Laury oslavované v Petrarcových Sonetech (Florencie)

O sto let po Petrarcovi se k tomuto mýtu vrátil Lorenzo di Medici alias Magnifico – v překladu do češtiny Vavřinec Medicejský zvaný Skvělý. Žena, kterou obdivoval, se jemovala Lukrécie, což znamená „je slunečním světlem“, tedy Apollónem.

Slova vavřínem ovoněná

Vavřínu vděčíme za několik slov, které dnes běžně používáme. Tak třeba akademický titul „bakalář“ vznikl zkrácením latinského sousloví „bacca laurea coronatus“, tedy „korunovaný vavřínovým věncem“. A „laureát“ je člověk vavřínem ověnčený. I slovo loreta je odvozeno od latinského názvu vavřínu a ve starověkém Římě původně označovalo vavřínovou alej.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Milena M. Marešová , Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.