Sběr teplot z celého světa přinesl překvapení

31. leden 2017

O změnách klimatu vlivem pálením fosilních paliv se vášnivě diskutovalo už ve 30. letech 20. století. S teorií globálního oteplování přišel v roce 1934 britský inženýr Guy Steward Callender. Meteorologové se mu tehdy vysmáli. Více ve 3. díle seriálu Rozhádané klima.


Příspěvky Meteoru 28. 1. 2017
01:08 Je dálnice D8 bezpečná?
11:25 Proč je odvrácená strana Měsíce tak jiná?
16:26 Padesát let zákazu výrovky
24:11 Rozhádané klima 3/7
32:34 Astronauti ve vesmíru slepnou!
42:32 Elixír mládí nadosah

Nepřítelem Velké Británie ve druhé světové válce nebyla jen nacistická říše, ale i obyčejná mlha. Bývala někdy tak hustá, že nebyly vidět prsty na natažené ruce a často se stávalo, že piloti letadel zahynuli při návratu z mise, protože nevěděli, kde přistát. V listopadu 1943 přišli britští inženýři s novým systémem.

Podél ranveje rozmístili hořáky, které po zapálení vytvořily stěnu z plamenů. Plameny ohřály vzduch, který stoupal vzhůru a mlhu odnesl. Viditelnost se zlepšila natolik, že piloti mohli bezpečně přistát a nemuseli čekat na příznivé podmínky, pokud chtěli zase vzlétnout. Odhaduje se, že tento zlepšovák zkrátil válku o dva roky.

Konstruktérem hořáků byl anglický inženýr Guy Steward Callendar. Narodil se roku 1898 a pocházel z rodiny techniků. Jeho otec Hugo se proslavil vynálezem platinového teploměru, který na rozdíl od rtuťového fungoval i za vysokých teplot. Své syny chtěl nadchnout pro vědu a na zahradě jim ze skleníku postavil laboratoř. Malý Guy s bratrem zde prováděli experimenty do té doby, než ve snaze vyrobit TNT vyhodili laboratoř do povětří.

Callendarovy tabulky

Když přišla první světová válka, Guy nemohl nastoupit na frontu, protože mu jeho bratr omylem trvale poškodil jedno oko špendlíkem. Do boje se zapojil prací v otcově laboratoři, kde osvěcoval součástky leteckých motorů rentgenovými paprsky, aby v nich objevil skryté vady. Po válce pomáhal tátovi měřit chování páry při různých teplotách a tlaku. Výsledky měření vydávali knižně jako takzvané Callendarovy tabulky a staly se legendou, protože je používal každý inženýr, který měl co do činění s vodní parou.

Čtěte také

Guy Callendar vlastně nebyl oficiálně vědcem, ale svou schopností pozorovat a experimentovat strčil leckteré vědce do kapsy. Díky práci na tabulkách měl v malíčku fyziku tepla a vodní páry, díky práci na rentgenovém záření věděl, jak světlo přenáší energii. Ve svém volném čase sbíral údaje o počasí a svým záznamům říkal “fíky”. Ač amatérské, byly jeho údaje tak přesné, že jednu dobu byly použity jako oficiální záznamy o počasí pro střední Anglii.

Měření teploty

A teď se dostáváme k jeho příspěvku ke studiu změn klimatu. Z jeho pozorování totiž vyplývalo, že průměrná teplota vzduchu v prvních desetiletích dvacátého století dlouhodobě stoupala. Nejednalo se ale jen o nějaký místní jev? Callendar se začal pídit po dalších měřeních a podařilo se mu shromáždit údaje ze 147 meteostanic ze všech kontinentů (kromě Antarktidy) od roku 1880. Když je sloučil dohromady, čísla mu potvrdila, že průměrná teplota vzduchu pomalu stoupá na celém světě.

Callendarova rekonstrukce stoupajících teplot v porovnání s moderními poznatky

Čím to mohlo být? Callendar doufal, že pokud zjistí, co způsobuje oteplování, odpoví i na otázku co způsobuje doby ledové. Z literatury věděl, že CO2 je skleníkový plyn, ale málokdo mu přikládal význam, protože se původně myslelo, že frekvence, na kterých zachycuje tepelné záření, se překrývá s frekvencemi, na kterých ho zachycuje vodní pára. Novější měření ale ukázala, že ve skutečnosti jsou frekvence trochu odlišné a CO2 tak nějaký vliv mít musí.

Vliv CO2 na teplotu

Ze statistik vypočítal, že mezi lety 1880 a 1930 vypustili lidé pálením fosilních paliv do ovzduší 150 miliard tun CO2. Předpokládal, že něco pohltily oceány a vegetace a aby zjistil, kolik ho zůstalo ve vzduchu, vytvořil si tabulku všech dostupných měření. Narazil na obrovský rozptyl, způsobený nepřesnými přístroji a nejednotnou metodologií.

Některá měření vykazovala hodnotu 280 částic na milion a některá až dvojnásobek, tedy 560 částic na milion. Aby snížil nejistotu, vybral si pouze měření za určitých podmínek; když bylo slunečno a foukal vítr od moře. Výsledky skutečně vykazovaly stoupající trend. Callendar se zaradoval, protože si myslel, že má přesvědčivou teorii o tom, co způsobuje doby ledové a co způsobuje oteplení. Napsal, že stoupající koncentrace CO2 "oddálí návrat smrtících ledovců".

V dubnu 1938 výsledky publikoval a krátce nato se postavil před sál plný meteorologů a řekl jim: "Atmosféra se otepluje a může za to oxid uhličitý vypouštěný člověkem".

Odezva vědců

Čekáte potlesk? Ovace vestoje? Kdepak! Meteorologové ho roznesli na kopytech. Ti, kteří zastávali teorii, že klima ovlivňuje hlavně aktivita Slunce, poukázali na to, že ve své teorii vůbec nezohlednil stoupání horkého vzduchu. Další zcela správně ukázali, že měření CO2 byla velmi nepřesná a Callendar si je vybral podle toho, jak se mu to hodilo. A nakonec začal o své teorii pochybovat i Callendar sám, protože po druhé světové válce se klima mírně ochladilo. Zemřel v roce 1964.

Dnes je drtivá většina odborníků přesvědčena o správnosti Callendarových závěrů, i když jeho data opravdu vykazovala značné nepřesnosti a změna teploty vzduchu v jeho době byla stále ještě v rámci možné přirozené proměnlivosti.

Podařilo se mu však vzbudit diskusi a díky ní byla zřejmá potřeba přesnějších měření. Nakonec se opravdu podařilo prokázat, že jak teplota, tak koncentrace CO2 stoupá. A to dost rapidně. Jak? To si řekneme příště.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Jan Kozderka , Alexander Ač
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.