Sběr jedlých hub na jaře? Zhola možné!

14. březen 2012
Rada pro tento den

Připravili jsme tip pro houbaře, kteří se nemohou dočkat prvních letošních úlovků. Již od časného jara totiž můžeme v přírodě narazit na první kačenky.

Není kačenka jako kačenka
Houbaři lidově nazývají kačenkami hned několik naprosto odlišných druhů hub, například i hřib žlutomasý neboli babku. Názvem kačenka se však správně nazývají výhradně dvě smržovité houby – kačenka česká (Ptychoverpa bohemica) a kačenka náprstkovitá (Verpa conica). Vzrůstem jsou si podobné: klobouček kačenky české je výrazně svisle zvrásněný, zatímco kačenka náprstkovitá má klobouk zpravidla více hladký, pouze v některých případech se na něm objevuje výraznější mozkovité zprohýbání. Kačenka česká se objevuje ve světlých listnatých hájích již od března a roste do konce dubna, kdy ji mimo jiné „střídá“ právě kačenka náprstkovitá. Obě kačenky jsou chutné jedlé houby. Zatímco kačenka česká roste poměrně hojně, její náprstkovitá jmenovkyně je o poznání vzácnější. I proto je kačenka náprstkovitá uvedena jako zranitelný druh v Červeném seznamu hub České republiky a houbařům je doporučeno pouze zaznamenávat místa jejího výskytu pro Českou mykologickou společnost, nikoliv ji sbírat pro běžnou kuchyňskou potřebu. Kromě výborné chuti mají kačenky jednu užitečnou vlastnost - bez úhony snášejí i časné ranní přímrazky. Naopak učiněnou pohromou je pro ně předčasné déle trvající teplé, suché a větrné počasí. Kačenky mají i léčivé účinky. Obsahují totiž větší množství polyfenolů, které mají poměrně výrazné antioxidační účinky, a které snižují riziko kornětění cév a tepen.

Rozšířený text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v březnovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.