Nejsme tam, kde jsme chtěli být? Sametový speciál Jak to vidí: Žantovský, Švejnar a Kubáček
„Naše představy nebyly realistické.“ Záznam unikátní hodinové debaty hostů Zity Senkové ze zaplněné Knihovny Václava Havla.
„Nejsme tam, kde jsme chtěli být. Protože v listopadu 1989 jsme chtěli být v nebi,“ glosuje Michael Žantovský. „Bohužel lidé nejsou andělé. Představy, které se tehdy vnucovaly, nebyly realistické. To je nedílná součást každé revoluce.“
„Do roku 1989 jsme byli sovětskou gubernií,“ připomíná Žantovský. „Za 30 let stoupla střední doba života, tj. průměrný věk, kterého se dožijeme, o 9,5 let. Za stejnou dobu v Rusku střední doba života taky vzrostla. O 6 měsíců.“
Proč máme platy na 50 % Německa?
„Ideály, které jsme si tehdy vytyčily, byly skutečně nerealistické,“ souhlasí ekonom Jan Švejnar. „Že za deset let budeme jako Německo? Já jsem říkal za dvacet a byl jsem za škarohlída. Jsme na tom lépe. Na druhou stanu jiné země, ať už na východě nebo na západě, taky postupovaly dál.“
„Jestliže jdeme kupředu a jiní běží, tak zaostáváme,“ připomíná. „To, že máme platy v průměru na 30–50 % Německa, je zarážející. Jako ekonom vám můžu říct, že když se lidé a zboží můžou pohybovat normálně a nejsou bariéry, tak může existovat asi 20% rozdíl. To, že je to 3x tolik, je zarážející.“
Zrušme jednu bejkovinu ročně!
„V dlouho opomíjených krajích jako pohraničí, severní Čechy nebo příhraničí železné opony jsme prodělali skok o několik generací,“ oponuje politolog Jan Kubáček. A navrhuje, aby se „vždy 17. listopadu zrušila jedna bejkovina, co nám komplikuje život“.
„Soustředěním na něco takového by odkaz listopadu 1989 nebyl pouhé vzpomínání,“ myslí si. „Pro lidi je taky důležitý zájem o jejich radosti, strasti, o jejich témata. A to si myslím, že jsme trochu opominuli, že to se vytratilo.“
Která „bejkovina“ by se měla zrušit letos? Byl Václav Havel solitér? Zlepší se naše situace přijetím eura? Poslechněte si ze záznamu.
Související
-
Zvláštní vydání pořadu Jak to vidí k 100. výročí republiky. Sledujte ve videu
Jsme sebevědomý národ? Umíme projevit národní hrdost? Lze nějak definovat typické rysy naší národní povahy? Nakolik se identifikujeme s idejemi první republiky?
-
Richard Hindls: Jakou jsme měli po roce 1989 alternativu?
Existovala ekonomická alternativa k cestě, na kterou se střední a východní Evropa vydala po roce 1989? Srovnání polského, maďarského a českého modelu.
-
Vladimíra Dvořáková: Lhaní je 30 let po listopadu běžnou součástí politického marketingu
Rozhodují konexe. A u politiků roste agresivní styl komunikace. „Před 15 lety politik, který lhal, skončil,“ komentuje politoložka výsledky průzkumu spokojenosti Čechů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
