S "Hosty do domu" jsme zapálili první svíčku na adventním věnci

Bára Hrzánová

I když se to podle počasí nezdá, máme tu advent. Jeho příjemné prožití popřála všem posluchačům např. herečka Bára Hrzánová, která se považuje za "nudného člověka". Proč? Čtěte dál a dozvíte se více i o dalších hostech pořadu Setkání ČRo - 2 Praha. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE).

Ve středu byla hostem Setkání herečka Bára Hrzánová, držitelka Thálie a ceny Alfréda Radoka. Zatímco odborný tisk její jméno často skloňuje, v bulváru se o ní (na rozdíl od jiných) nedočteme. Je to prý tím, že se svým partnerem Radkem Holubem žije tak spořádaným životem, že jsou "nudní lidé". Nudná ale nebyla její profesionální kariéra, kdy po absolvování pražské DAMU nastoupila do angažmá rovnou v Národním divadle. Z něj pak v roce 1993 přešla do Divadla Na zábradlí. Proč? Měla pocit, že s novým šéfem činohry Ivanem Rajmontem "nemají společnou řeč". Svého tehdejšího rozhodnutí nikdy nelitovala, protože pro ní vždy bylo důležitější s kým hraje, než budova, ve které se představení koná. Ve filmu dostala B. Hrzánová spoustu krásných příležitostí, i když mnohým se vryla do paměti především jako retardovaná Johanka z filmu F. Renče "Requiem pro panenku". I na tuto roli vzpomínala v rozhovoru s Pavlem Kudrnou. Kromě hraní B. Hrzánová zpívá ve skupině Condurango, kterou založila ještě na DAMU (někdy kolem r. 1984). Velmi jí to baví, i když se necítí obzvlášť hudebně nadaná. V jejím případě se spíš jedná "o zájmovou uměleckou činnost". To, že hraje na různé nástroje je prý "šalba a klam" a svůj úspěch na hudební scéně přičítá tomu, že "před diváky dobře hraje, že umí hrát".

Bára Hrzánová

Známe jí z divadla, filmu, dabingu a v posledních letech i jako úspěšnou autorku knih a fejetonů. Mnozí si její hlas spojují se slečnou Marplovou z anglického seriálu Agáty Christie. Na návštěvě ČRo 2 - Praha byla v úterý herečka Ivanka Devátá a kdo sledoval rozhovor přes webové kamery, mohl obdivovat její originální zelený klobouk (můžete ho vidět v naší fotogalerii). Původně chtěla být učitelkou češtiny, ale vystudovala pražskou DAMU a 34 let byla členkou pražského Realistického divadla. Od svého dřívějšího záměru tak daleko neutekla. Obě profese vyžadují dobrý hlasový projev a lásku ke spisovnému jazyku. Nic z toho herečce nechybí. Možná proto si Zitě Senkové stěžovala na současnou nedbalou řeč, která je slyšet v médiích, a také na některé novotvary a záplavu anglicismů. Jak podotkla, "netrvá na spisovnosti za každou cenu, ale současný jazyk jí nepřipadá příliš hezký". Byl by to prý i námět na fejeton, kterých má I. Devátá "na kontě" přes 300. A píše další. Dnes chystá i novou knihu. Všechno jí to ale trvá trochu déle, protože s PC se, přes všechno úsilí, nedokázala spřátelit. Píše tedy rukou, protože je to podle ní rychlejší a více to vyhovuje jejím "netrpělivým myšlenkám". Kromě toho získává pocit, že se na své čtenáře obrací osobně. Možná i proto jsou její tituly (např. Vůně posečené trávy, Rodinný podnik, Všechny mé domovy a Koukám se okolo) mezi čtenáři tak oblíbené. Jaké knihy čte ona sama? Prý klasiku i detektivky (včetně těch od britské spisovatelky Agáty Christie).

Ivanka Devátá

Nejen do tajů vesmíru jsme ve čtvrtek ponořili s astronomem a astrofyzikem Jiřím Grygarem. Vysvětlil např., proč odmítl převzít cenu vládní rady pro výzkum a vývoj v rámci projektu Česká hlava. Vydali jsme se také do argentinské pampy, kde se od r. 1998 nachází obří observatoř na výzkum kosmického záření. Na pozemku 3000 km čtverečních stojí čidla, která zaznamenávají kosmické záření a údaje se získávají samočinně. Na velkém mezinárodním projektu spolupracoval i Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Podle J. Grygara je česká věda na mezinárodním poli velmi úspěšná a především - má nadějný dorost. Za posledních 20 let, kdy máme svobodu, mají úspěchy mladých českých astronomů vzrůstající tendenci. Jedná se prý o strmý vzestup "jako když do vesmíru startuje raketa". Daniela Brůhová se ptala i na prestižní projekt CERN, na kterém se také podílejí čeští vědci. Obří urychlovač má simulovat situaci těsně po "velkém třesku". Výsledek výzkumu je pro vědce naprosto neodhadnutelný, řekl. J. Grygar. Připomnělo mu to jednu historku, když se uváděl do provozu jeden nový dalekohled a novináři se ptali slavného amerického astronoma E. Hubblea (podle kterého se jmenuje kosmický teleskop) co vědci očekávají, že objeví. Jeho odpověď zněla: "Očekáváme, že objevíme něco, co jsme neočekávali".
J. Grygar je významným českým popularizátorem vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění, včetně ocenění od UNESCO. Je autorem více než stovky odborných prací a celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů.

Jiří Grygar

Pondělní host, herec Kryštof Hádek, se cítil ve studiu "jako doma". Rozhlasové prostředí je mu blízké, protože v dětství chodil do Dismanova dětského rozhlasové sboru. Vzpomíná na to velmi rád. Naučil se hlasovému projevu, který později zúročil ve svých filmových rolích, a kromě toho tam "nikdy nebyla nouze o zábavu". Pak studoval herectví na konzervatoři v Praze a také v Londýně. Z Británie si odvezl především znalost angličtiny a také určitý nadhled. Zatímco v Čechách byl známý a populární díky filmu "Tmavomodrý svět" (za roli četaře Karla Vojtíška byl v roce 2001 nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli), v Londýně zjistil, že na něj "nikdo není příliš zvědavý". Po návratu do Čech hrál ve filmu a televizi. Po úspěšné komedii "Bobule", přichází do kin nový film s K. Hádkem v hlavní roli. Prvotina režiséra Tomáše Mašína "Tři sezony v pekle" je inspirovaná dílem a životem filozofa a spisovatele Egona Bondyho. Předlohou pro scénář byly jeho deníky, které známe pod názvem "Prvních deset let", a příběh se točí kolem vztahu E. Bondyho a Jany Krejcarové. "Je v něm hodně fabulací, i když znalci najdou spojitosti se skutečností", vysvětlil herec posluchačům a Vladimíru Krocovi.

Kryštof Hádek

V pořadu Setkání jsme v pátek přivítali kytarového "mága" Stanislava Barka. Možná jej mnozí znáte jako svého "učitele na dálku" hry na kytaru. Je totiž mj. autorem kytarové školy "Kytara pro samouky". Vydal také několik CD a napsal knihu rozhovorů s prof. J. Jirmalem "Cesty české kytary". Co chystá, jak vypadá festival "Kytara napříč žánry" a např. i "kudy kráčí cesty české kytary" prozradil v rozhovoru s Vladimírem Krocem. Ptali jsme se také na spolupráci s mnoha umělci, jako např. perským hudebníkem Shahabem Tolouie, nebo zpěvačkou řeckého původu Marthou Elefteriadu. Jakou hudbu rád poslouchá, co mu kytara bere a dává, jak prožívá advent? Poslechněte si sami v audio záznamu.

Stanislav Barek


Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.