S Hostem do domu nám “Pršelo do campari“

Jiří Dědeček
Jiří Dědeček
V týdnu, kdy Moravu trápila velká voda a kdy jsme informovali o dalších neradostných událostech, jsme se pokusili přinést našim posluchačům trochu uvolnění a pohody. Český písničkář a básník Jiří Dědeček nám řekl, že „složit protestsong by v dnešní době nebyl problém. Ale za pár let by to byly mrtvé písně, protože už by si nikdo nepamatoval o kterém politikovi se v nich zpívá.“ Pětici zajímavých osobností doplnili tento týden v pořadu Setkání (po 11:00 hodině) mezzosopranistka Andrea Kalivodová, švédský spisovatel Mikael Niemi, ředitel Odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu František Kadlec a ředitelka dětského fondu UNICEF Pavla Gomba.Pokud jste některý z pořadů nemohli poslouchat ... máte další možnost v našem Rádiu na přání nebo přímo v následujícím článku, který se pokouší mapovat zajímavosti z rozhovorů uplynulého týdne.

Informaci o povodňových kontech najdete v článku ZDE.

“Prší nám do Campari“, tento nechtěně aktuální název má poslední CD českého písničkáře, básníka, textaře, překladatele, spisovatele Jiřího Dědečka. Název pochází, podle jeho slov, z aktuálního života, kdy mu v jedné zahradní restauraci opravdu do drinku pršelo. A proč se jeho doprovodná kapela jmenuje nepříliš poeticky Úterý. “Protože se každý týden periodicky opakuje a na rozdíl od středy zní lépe“, zněla ve čtvrtek odpověď na všetečnou otázku Vladimíra Kroce. Náš host vnímá sám sebe jako seriózního člověka, což prý ale nevylučuje, že je i „trochu blázen“. Jinak by nemohl psát, hrát a vystupovat na veřejnosti. Blázni musí být dnes i básníci. „Představa zjemnělého poety je už dávno pryč. To ale neznamená, že je poezie mrtvá. I když v dnešním světě se už příliš nenosí“, míní J. Dědeček. Psát básně a prózu se, podle jeho slov, nedá naučit. Od r. 2001 externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii. „Kde není talent, nic neuděláte“, podotkl s tím, že jeho žáci se ale minimálně naučí písemnému vyjadřování. „Říkám jim, když nebudete druhý Hemingway, naučíte se alespoň dobře psát obchodní nebo milostné dopisy“, uzavřel. V rozhovoru jsme se také zajímali o “aktuální stav“ české literatury, vzpomínky na spolupráci s Janem Burianem a také o jeho dojmy z nedávné návštěvy Argentiny, kde se konal mezinárodní kulturní festival Kafka/Borges.

Jiří Dědeček

Říká se o ní, že je talentovaná, temperamentní a úspěšná. Sólistka Státní opery Praha, mezzosopranistka Andrea Kalivodová sklízí ovace na scénách domácích i světových. Vystoupila mj. v Covent Garden, Metropolitní opeře a na galakoncertu ke vstupu České republiky do EU ve vídeňském Konzerthuasu. Za osudovou postavu, která zpěvačku “bude provázet celým životem“ považuje Carmen. Nová role v “Donu Quijotovi“, kterou nedávno nastudovala pod režijním vedením Jiřího Nekvasila, jí ale změnila názor. „Byla to krásná spolupráce, která mi ukázala, že mám v sobě mnoho různých pěveckých poloh. Dulcinea mě naučila jemnosti“, řekla nám v pondělním rozhovoru. Koneckonců, mluvit v 32 letech o životní roli je, podle ní, trochu předčasné, protože postav má před sebou jistě hodně. Dozvěděli jsme se, že jako malá chtěla být A. Kalivodová popovou zpěvačkou a s nadšením poslouchala H. Vondráčkovou a H. Zagorovou. Pak si ale v hudební knihovně pustila Carmen a bylo rozhodnuto. Vystudovala konzervatoř v Brně a hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze. Svého tehdejšího předsevzetí nelituje. Opera jí obohatila život a život jí naopak pomáhá obohatit operní role. Ale jen do určité míry. „Musím být profesionálka. Když vstoupím na jeviště v “Rusalce“, stávám se Ježibabou a přestávám být Kalivodovou“. V této roli, kterou má velmi ráda i když líčení trvá přes hodinu, jí můžeme vidět letos během turné po českých hradech a zámcích. Jak dodala, čeká jí „krásné a romantické léto“.

Andrea Kalivodová

„Příslušnost k více kulturám není přítěží, ale spíše výhodou. Je chybou dívat se na věci jedním okem a muž by rozhodně neměl zemřít jako „losos“. Dalo by se říct, že náš úterní rozhovor začal rokem 1809, kdy Švédsko prohrálo válku s Ruskem, shodou okolností vůbec poslední válku, kterou kdy vedlo. Celý konflikt dal vzniknout novému národu, zoufale hledajícího svou identitu a nyní opět bojujícího o své zachování. V rámci vysílání jsme přivítali švédského spisovatele Mikaela Niemiho, který se právě historií národu Tornedalenů zabývá. Napsal celosvětově úspěšnou knihu s názvem Populární hudba z Vittuly, přeloženou do 30 jazyků. Jak nám prozradil, Finové dovedou vtipkovat sami o sobe, nebo o králi i vládě a mají velice podobný styl humoru jako Češi. I když si mnozí z nás představují obyvatele severu jako kruté válečníky, ve finštině nenalezneme obdobný výraz pro slovo „válka“. Z české literatury se mu nejvíce líbí Franz Kafka, kterého považuje za nejlepšího českého spisovatele. Narodil se v roce 1959 a ani jej nepřekvapuje, že se o něm stále hovoří jako o „mladém autorovi“, protože spisovatel by měl být duchem mlád a snažit se jít dál, za běžný rámec věcí, jak sám říká. Poslední ze svých knih věnoval dětem. Celý rozhovor překládal Zbyněk Černík, který sám přispěl zajímavými informacemi o finštině.

Mikael Niemi

„Na hradě se stále něco děje“ říká František Kadlec, ředitel Odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu, který byl naším hostem ve středu. A dodává: „Hrad je taková velká neznámá podle toho, jak se před námi postupně otevírá“. Jako vysokoškolský student historie přišel na Pražský hrad v roce 1969, do průvodcovského oddělení, a to na prázdninovou brigádu. Průběžně udržoval kontakt s Hradem i jako středoškolský profesor. O této etapě říká: „ Z profesního zájmu jsem se jen zeptal, jestli by nepotřebovali brigádníka. Netušil jsem, že tady začne moje dlouhá životní etapa, která trvá už 40 let“. Jeho názor na kulturní život v této historické památce je zřejmý hned z prvních vět: „Na takto významném místě by měly být pořádány významné kulturní a společenské akce“. A co všechno zažije člověk při průvodcovské činnosti? „Na Pražském hradě se zpívá, často přijíždějí celé pěvecké sbory, protože to prostředí je velmi inspiruje“. A dodává perličku, že se před časem návštěvníci prováděli s výkladem i v hanáckém nářečí. Čím je pro F. Kadlece Pražský hrad? „Moje manželka by vám řekla, že někdy i domovem, ale hlavně se jedná o místo, které je pro mne více než pracovištěm. Je mou věčnou inspirací a místem, kde se člověk neustále obohacuje“, řekl Tomáši Voženílkovi.

František Kadlec a Tomáš Voženílek

V pátek byla hostem pořadu Setkání po 11:05 Pavla Gomba, ředitelka dětského fondu UNICEF. Hovořili jsme mj. o nových projektech, kterými tato organizace pomáhá v tzv. rozvojových částech světa, kde děti potřebují především pitnou vodu, jídlo a zdravotní péči. Ojedinělou akcí, která pomáhá získávat finance např. na očkování proti hlavním dětským chorobám je projekt “Adoptuj panenku a zachráníš život“, kterou vymyslela jedna Italka. Byl to skvělý nápad, který jen v ČR dokázal získat už přes 10 milionů korun. Panenky “vyrábějí“, děti, dospělí, důchodci i handicapovaní. Každý si je může “adoptovat“, a to za 600,- korun. “Každý z nás tak za tuto sumu může pomoci přežít jednomu dítěti“, vysvětlila P. Gomba, která také vydala knihu (2004) "Slyšíte nás" s příběhy dětí, které poznala během svých cest po Africe a Asii. Jak UNICEF pomáhá a s jakými problémy se při své práci potýká? Jsou lidé ochotní pomáhat a dávat peníze na charitu? Podle jakého “klíče“ se pomoc rozděluje? Do jakých zemí zavedla našeho hosta práce pro UNICEF? Poslechněte si sami v audiozáznamu…..

Pavla Gomba


Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory!

Použít můžete tuto diskusi (hned pod článkem) nebo náš e-mail: ZDE.


<hr/><hr/>

NEZAPOMEŇTE, ŽE
Od února 2010, resp. poprvé od posledního lednového víkendu (30.1.- 31.1.), najdou návštěvníci internetových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha EXKLUZIVNĚ, a to v našem Rádiu na přání, rozhlasové hry (ne 20:05), četby na pokračování (po - pá 22:05), pohádky skřítka Hajaji (denně 19:00), sobotní Hry pro děti a jejich rodiče (so 13:05) nebo Nedělní pohádky (ne 13:05)!!! Tyto pořady jsou zde publikovány ale pouze ve streamu, tedy pouze k poslechu (!), a pouze na dobu jednoho týdne!!! Vyhověli jsme tak vašim četným prosbám a žádostem.
Stále ale nemůžeme pořady nabízet "ke stažení", tedy k "download"(!) nebo na dobu delší než jeden týden. Jsou totiž chráněny autorským zákonem.
Pevně věříme, že tuto novou službu přivítáte!
VÁŠ ČESKÝ ROZHLAS 2 - PRAHA
RÁDIO NA VLNĚ POHODY

vykřičník