Rudyard Kipling: Mauglí. Jan Cina v dobrodružném příběhu z Knih džunglí

Hluboký příběh o přátelství, lásce, ale i boji o přežití nás zavede do džungle, v níž se malý chlapec Mauglí (Jan Cina) musí naučit vlčí řeči, zákonům džungle a pravidlům slušného chování. Spravedlivými, ale přísnými učiteli mu jsou vlci v čele s vůdcem smečky Akélou (Vasil Fridrich), dobrosrdečný medvěd Balú (Lubor Šplíchal), chytrý pardál Baghíra (Vojtěch Vondráček), mrštný had Ká (Miloslav König) a mnozí další. Porazí nakonec zákeřného a pomstychtivého tygra Šér Chána (Jiří Vyorálek)? A nalezne své lidské rodiče?

„Kiplingova předloha má k romantické pohádce opravdu daleko. Je to napínavý, dramatický a leckdy i krutý příběh. Přežít v džungli znamená být vnímavý a pozorný ke všem zvukům kolem. Od toho se odvíjela i má adaptace.

Čtěte také

Odpolední siestu bych uzákonil, navrhuje herec Jan Cina

Džungle je podle mě geniální zvukovou partiturou, a když má navíc posluchač možnost měnit perspektivy a chvíli být s Balúem na zemi a ve vteřině se s Mauglím na liáně vyhoupnout do koruny stromů k opicím, je to zážitek,“ popisuje autorka rozhlasové dramatizace Marie Špalová.

V prvním dílu jsme svědky známého, mnohokrát zpracovaného příběhu, v němž malý Mauglí dospěje v muže a rozhodne se, že musí odejít k lidem, protože jej vlčí smečka nechce přijmout mezi sebe, přestože mezi nimi vyrost. Druhý díl se odehrává v malé indické vesnici. Lidé se k Mauglímu však chovají snad ještě hůř než zvířata. Je pro ně špinavé zvíře, které mezi ně nepatří. Pokřikují na něho, posmívají se mu, hází na něj kamení.

Kam Mauglí patří?

Téma hledání svého místa ve společnosti a vyčleňování těch, kteří z nějakého důvodu nezapadají, podpořila režisérka Bela Schenková využitím různým sborů, v nichž herci a herečky rytmicky ztvárňují dav pokřikujících lidí, opic či vlků. Mauglí se musí postavit sám za sebe a čelit rozzuřenému davu.

„Kniha džunglí je pro mě příběhem o nejvšednějších a zároveň nejpodstatnějších pocitech, jako je láska, nenávist, bolest, odvaha či smutek ze ztráty blízkého. Když jsem přemýšlela nad celkovým pojetím, cítila jsem, že téma, kdy dítě pozoruje, jak chování ostatních může ovlivnit jeho vlastní životní cestu, je tak silné, že využít orchestr by mohla být cesta k mnohem silnějšímu a autentičtějšímu prožitku. Díky hudbě a jejímu zpracování se pro mě příběh Mauglího stává mnohem skutečnější,“ vysvětluje Bela Schenková, která se společně s hudebním skladatelem Miro Tóthem rozhodla na Mauglím spolupracovat se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Hudba velkolepého orchestru vytváří pestrý svět nebezpečné i čarokrásné džungle, v níž se odehrává napínavé drama o hledání vlastního místa ve společnosti.