Ředitel České filharmonie: Je dobře, když se podaří dostat umění do veřejného prostoru. I když budí emoce
Dvě nové plastiky výtvarníka Davida Černého, které mají vzdávat hold československým stíhacím pilotům z druhé světové války, se staly nepřehlédnutelnou součástí fasády pražského obchodního domu Máj. Spitfiry s motýlími křídly však ihned po instalaci vyvolaly vzrušené debaty o tom, zda to je, či není umění. Proč je kolem tolik rozruchu? Generální ředitel České filharmonie David Mareček v audiozáznamu ještě představí hudbu jako oslavu a zavzpomíná na mecenáše Pavla Smutného.
„Nová instalace Davida Černého je opravdu velká, a proto je asi přirozené, že vzbuzuje takové emoce. Motýli navíc mávají křídly a v noci svítí. Zároveň si ale myslím, že je dobře, když se podaří dostat umění do veřejného prostoru, tedy do místa, kde nemusíte překonávat žádnou bariéru ani v podobě vchodu do galerie, byť by byla zadarmo,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... generální ředitel České filharmonie David Mareček.
Čtěte také
Emoce vítězí
To, zda jsou Černého plastiky nadčasové, ukáže podle Marečka čas. Už teď ale budí pozornost. Lidé si je fotografují a filmují, turisté si u nich dělají zastávku. „Cokoliv, co vyvolává diskusi a co není prvoplánově skandální, je dobré. David Černý vytvořil věc, která určitě bude vyvolávat protichůdné názory, ale myšlenka jako taková, tedy udělat něco mezi letadlem a motýlem a obohatit tak veřejný prostor, se mně osobně líbí.“
Podobné debaty se podle generálního ředitele České filharmonie vedou i v zahraničí. „Výrazné věci zkrátka vždy vyvolávají emoce a málokdy je popřáno sluchu věcné odborné debatě. Často převáží emoce, protože emoce mají tendenci přitahovat pozornost. A emoce, která není podložená odbornou znalostí nebo relevantním názorem má bohužel tendenci vítězit.“
Kritizovaná Paříž
I negativní emoce ale ukazují, že nám dílo není lhostejné. „I v historii najdeme spoustu příkladů uměleckých děl nebo staveb, které vyvolaly velkou negativní emoci v době svého vzniku, a dneska nám přijde, že to není možné. Jedním z měst, kde takových příkladů najdeme hodně, je Paříž.“
Čtěte také
Například dominanta města Eiffelova věž vyvolala v době svého vzniku mnoho negativních emocí. „Různých vtipů typu, že nejlepší pohled na Paříž je z Eiffelovy věže, protože ona sama není vidět, vznikalo hodně. Obrovskou vlnu kritiky vyvolávaly ve své době i skleněné pyramidy před galerií Louvre, a přitom dneska je každý návštěvník bere jako součást toho, co je v Paříži atraktivní.“
Ne vždycky se to ale podle Marečka povede. „Například čtvrť La Défense byla míněna nejenom jako moderní obchodní čtvrť s vysokými budovami, ale také jako místo, kde to bude žít. Záměr ale úplně nevyšel, protože čtvrť dneska příliš nežije...“
Související
-
Motýli ze spitfirů už přistávají na obchodním domě Máj. Černý je označil za symbol boje za svobodu
Kritici namítají, že letadla-motýli se nehodí k budově obchodního domu Máj, který byl postavený v 70. letech minulého století. Autor soch Černý kritiku už několikrát odmítl.
-
Hlaváč: Ani blob, ani rejnok. V případě Kaplického jsme propásli další z osobností kulturního světa
Architekt Jan Kaplický by se letos dožil 87 let. Svými odvážnými projekty se nesmazatelně zapsal do dějin architektury jako neofuturistický tvůrce. Proč ho Češi nepřijali?
-
David Mareček: Vltavská filharmonie za šest miliard? Vypadá jako cvičení z geometrie, ale líbí se mi
Na koncert v nové Vltavské filharmonii si Praha bude muset ještě počkat. Vítěz mezinárodní architektonické soutěže je už ale znám. Hudební síň postaví dánské studio BIG.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
