RECENZE: Ve filmu Milada nemá Milada Horáková prostor
Žádné drama a pseudoautenticita ve zvláštní rytmizaci snímaček a dronů letících nad lesem.
Kdyby mohl, určitě by film vyprávěl příběh Milady Horákové od jejího narození. Ale takhle si vybral jenom část její předválečné politické kariéry, aby ve dvou scénách ukázal, že byla důležitá. Právě její přínos k začlenění žen do politiky, k moci vyjadřovat se k věcem, něčím hýbat, sám sebe si vážit a být samostatnější, je rozhodně významnější než to, že seděla ve dvou totalitních koncentrácích.
Drama nemá kde vzniknout
Ale tohle ve filmu Milada (2017) uvidíte jen v expozici. Celý snímek pak shrnuje pomocí jakýchsi pohlednic, ne moc navazujících, historii od roku 1933 až do její smrti v 50. letech. A celou tuhle éru se tvůrci snaží do filmu nacpat školním způsobem. Filmu chybí drama.
Režisér a autor scénáře David Mrnka do něj totiž nedokázal dostat dostatečný počet scén a konfliktů, ve kterých by drama vznikalo. Skutečně jsou to fragmenty dané za sebe. Jen poslední období se zpomaluje ve zvláštní rytmizaci snímaček a letících dronů nad lesem, které přerušují boj s komunistickou mocí.
Mezinárodní obsazení. Proč?
Představitelka hlavní role, izraelská herečka Ayelet Zurerová, se do role hodí typově. O ostatním ansámblu už se to ale říct nedá. Výjimku tvoří Vica Kerekes, která ale dostala větší prostor. Její postava sestry prožívá reálnější lidské konflikty. Milada Horáková nemá takový prostor. Jako divák se k ní lidsky nedostanete.
Spoluproducentem filmu je společnost Netflix, počítá se tak i se zahraničním divákem. Snímek je proto dostupný v originálním anglickém znění. Americký herec Robert Gant se kvůli tomu učil špatnou českou angličtinu. Tím je ale autenticita úplně pryč. Je to taková pseudoautenticita.
Autentické dopisy
Spíš se to nepovedlo. Film je odtržený od reality a je to škoda. S tak velkou postavou a s tak silným příběhem. Je to pořád takový chladný pomník osobnosti. A i když měl Mrnka k dispozici autentické dopisy Milady Horákové, které mu dala jeho dcera, působí to celé uměle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
