RECENZE: Filmová Vražda v Orient expresu je přebujelá disneyovka

Režisér Kenneth Branagh stál před těžkým úkolem, jak asi počtvrté ve filmové historii znovu obrodit námět Agathy Christie, který se dočkal různých adaptací televizních, divadelních apod. Snažil se na to jít jinak. Nicméně to, kam posunul postavu Hercula Poirota a film o něm, je spíš vizuální.

Původní detektivní zápletku namíchal do až přebujelé, vizuální, výtvarné disneyovky, ve které se až tolik nesoustředil na postavy. Hercula Poirota, kterého i sám hraje, vybavil patřičným knírem přes celé širokoúhlé plátno. Je mnohem umírněnější, než slavný Poirot Davida Sucheta. Ale zároveň nepřináší nic moc nového.

Divadelní režie i výkony

Ostatní velcí američtí a britští herci jako Johnny Depp, Michelle Pfeiffer, Judi Dench sice dostali takový prostor, jaký jim věnovala už Agatha Christie (nejde tedy jen o plakátová jména). Na druhou stranu Branagh po nich chce až divadelně expresivní výkony.

A ty pak v jeho detailních záběrech na tváře působí dost uměle, někdy až přehnaně. Jména nalákají široké množství diváků, ale není tam prostor pro mimořádné výkony, o kterých by se dál mluvilo. Branagh ukazuje, že je hlavně divadelním režisérem.

Chvílemi i zajímavé

Jeho filmová detektivka sice sem tam používá novátorské filmové záběry (vlak je celý digitální, lítá se tam všeljak kamerou, chvílemi i zajímavě), ale později padá do strnulého, pomalého, velmi tichého, až televizního dramatu, který v kině vyvolává spíš spánek než vzrušení. A vlastně nic nového nepřináší.