Raška
Příjmení Raška má několik možných výkladů. Mohlo vzniknout jako zdrobnělina jména Raš, které bylo odvozeno z rodných jmen začínajících na Ra- jako Radek, Radim, Radoslav, Ratibor apod., případně z německého přídavného jména rasch, tj. „rychlý“, „obratný“ – odtud asi i české přirovnání „běhá jako raška“. Apelativum raška také označuje ptáka bramboříka, červenku nebo rehka, takže by jméno Raška mohlo patřit mezi ptačí příjmení. Ve slezském nářečí je raška „stará žena“. Příjmení Raška je časté, nosí jej 2826 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 153; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 79; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 131; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 341; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 249‒250; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 124, s. 193
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
