Meteor o zásobách vody, sání nektaru a krádeži života

1. srpen 2026

Poslechněte si:

  • 01:08 Ovlivní klima zásoby vody?
  • 07:06 Jak sají nektar kolibříci?
  • 14:24 První koňská železnice
  • 19:55 Jak tyranosauři vstávali ze země?
  • 28:52 Rostliny, které kradou život
    Sherlock Holmes a záhadný hlas

Hovoří hydrolog Martin Pivokonský nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.

Ovlivní klima zásoby vody?

Voda, zásoby vody (ilustrační foto)

Česko má za sebou další vlnu veder. S úlevou se díváme na teploměr, pokud ukazuje jen 25 stupňů Celsia. Při tom naše babičky považovali právě takovou teplotu za parné léto. Naše měřítka se posouvají, protože se posouvá klima planety, a všichni víme kam. A proto nám hrozí sucho.

Už dlouho se mluví o hrozícím nedostatku vody. Samozřejmě vodohospodáři by se na tyhle scénáře měli připravovat. Ale ví někdo spolehlivě, jak to u nás bude vypadat za desítky let? Otázku si pokládá i doc. Martin Pivokonský z Hydrologického ústav AV.

Jak sají nektar kolibříci?

Kolibřík sylfa fialovoocasá (Aglaiocercus coelestis)

Včely a čmeláci opylují naprostou většinu plodin a pár procent přidává další hmyz: pestřenky, mouchy, motýli a brouci. Opylovat dokážou v některých případech i savci, plazi nebo třeba, kdo pije tequillu, může poděkovat netopýrům.

Tuto důležitou práci ale svedou i drobní ptáci s dlouhými zobáky, třeba kolibříci. Vědci teď poprvé spatřili v detailu, jak přesně kolibřík saje nektar. Jestli mu stačí použít sosák jako brčko, popisuje biolog prof. Jaroslav Petr.

První koňská železnice

Koněspřežní železnice České Budějovice–Linec

1. srpna 1832 oficiálně zahajuje provoz první železnice s pravidelnou dopravou na Kontinentě. Úzkorozchodná koňská dráha z Českých Budějovic do Lince měří 129 km a mimo jiné překonává několik kamenných, a přes dvě stovky dřevěných mostů. Vozí hlavně sůl z rakouské Solné komory; nevyhýbá se však ani přepravě cestujících.

Prozíravý konstruktér František Josef Gerstner vinul trať s minimálním převýšením, takže koně utáhly až 30x víc než na silnici! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak tyranosauři vstávali ze země?

Z předešlých výzkumů vyplývá, že doba od snesení vejce po vylíhnutí u dinosaurů mohla trvat od tří měsíců do půl roku.

Být velký a neskladný, není nic příjemného. S dvanáct metrů dlouhým kamionem o hmotnosti 8 tun by měl starosti i lecjaký jeřáb. A teď si představte, že jste právě tak velký a těžký živočich. Tyranosaurus Rex. Právě v éře dinosaurů na naší planetě žila velká spousta opravdu obrovitých zvířat.

Tyranosaurus byl obří predátor, který se pohyboval na dvou zadních silných končetinách, měl silný krk, velkou hlavu a mohutný ocas. Napadlo vás někdy, jak vstával ze země, když si sedl? A ví se to vůbec? Ptali jsme se odborníka na dinosaury Vladimíra Sochy.

Rostliny, které kradou život

Kokotice parazitující na stromě

Existují rostliny, které se vzdaly jedné ze svých základních schopností. Přestaly provádět fotosyntézu a místo toho začaly žít na úkor jiných rostlin. Řeč je o kokoticích.

Na první pohled vypadají nenápadně. Tenká, žlutavá nebo oranžová vlákna, která se ovíjejí kolem jiných rostlin. Jenže to, co vidíme, není běžná rostlina. Kokotice totiž nemá listy a postrádá téměř i chlorofyl. Nedokáže si vyrábět vlastní živiny ze slunce. Místo toho si je bere od jiných. Popsali jsme si ji v cyklu Perly ze světa rostlin.

Sherlock Holmes a záhadný hlas

Rudolf Čechura: Vědecké záhady Sherlocka Holmese

Slavná detektivní dvojice řeší únos kočky. Šestý vědecký případ Sherlocka Holmese a doktora Watsona ze speciální letní série Meteoru. Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Svatopluk Beneš jako Sherlock Holmes a Jiří Císler jako dr. Watson.

Poslouchejte jen do 25. září 2026.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.