Řasa

9. leden 2015

Když řekneme řasa, není úplně jasné, co máme vlastně na mysli. Skoro všechny řasy ale mají něco společného: původ v praslovanském resa, které snad znamenalo třáseň.

Řasa může být „chloupek na okraji očních víček“, jak ji charakterizuje Slovník spisovného jazyka českého. Známe však i řasy vodní, například mořské, což jsou rostliny. Dále slovník uvádí, že také na tkanině, na látce, šatech bývají řasy, tedy zřasení, záhyby, v medicínské terminologii se vyskytují kožní řasy či řasy na sliznici, v terminologii meteorologické je řas bílý, vysoký oblak jinak zvaný cirus. A konečně poslední řasa, kterou jsem v knihách našel, je nařeční pojmenování vřesu.

Vřesy

Samozřejmě si položím otázku, jestli všechny tyto řasy mají něco společného, zda jde o jedno slovo. A hned si na ni odpovím: s jednou výjimkou jde opravdu o jedno slovo, o slova se společným předkem. Tou výjimkou je snad nářeční pojmenování vřesu, řasa je tu jednou z variant původně snad praevropského jména této rostliny; další varianty zněly břes, břest, břasa, dřes, dřasa, vřasa a tak dále.

Ostatní řasy mají společný původ v praslovanském resa, které snad znamenalo třáseň, což je ostatně slovo, které rovněž patří do příbuzenstva. Chloupky na víčkách jsou jakési třásně kolem očí, vodní řasy mají velmi podobný tvar jako třásně na šatech, jako různá zřasení na látkách, a také mraky zvané ciry na obloze vypadají jako třásně.

mořské řasy

Pozoruhodné určitě je, že z praslovanského resa vznikla v jiných slovanských jazycích slova ve významech, které v češtině nejsou. Srbské a chorvatské resa znamená jehněda, což jsou vlastně jakési třásně například na lískách. A v ruštině se slovem rjasa říká oděvu kněze, který bývá zřasený.


Příspěvek zazněl v pořadu Slova, který v letech 2002–2005 vysílala Regina.

autoři: Michal Novotný , Helena Petáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.