Rámus, že by zbořil Jericho
Hluk tak mocný, že boří nejen zdi, ale i hradby. Ty, o kterých je řeč, spadly v Jerichu kolem roku 1550 před Kristem. Jak to vlastně tehdy bylo?
Podle archeologů je Jericho patrně nejstarší město na světě. Osada ohrazená kamennými hradbami s několika věžemi vznikla už v 9. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1550 před Kristem byly hradby Jericha zbořeny – buď vinou zemětřesení anebo dobyvatelů.
Stalo se to tehdy, když Hospodin ustanovil vůdcem Izraelitů Jozuu. Řekl:
„Mojžíš, můj služebník, zemřel. Ty teď vstaň a spolu se vším tímto lidem zde přejdi Jordán do země, kterou dávám synům Izraele. Vaše území bude sahat od pouště až k Libanonu a od té veliké řeky, řeky Eufrat, podél celé země Chetitů až ke Středozemnímu moři, kde zapadá slunce.“
A tak se taky stalo. Cestou do země zaslíbené přivedl Jozua Židy až před brány Jericha a na Hospodinův pokyn se chystal město dobýt.
Izraelité museli být dost obávaní, protože v Jerichu už o nich věděli a zavčas zavřeli brány. Doslechla se o nich i nevěstka Rachab. Oklamala vlastní stráže a pustila si do domu izraelské zvědy, které Jozue vyslal, aby před útokem omrkli situaci.
Rachab schovala zvědy pod snopky lnu, které sušila na střeše.
„Pomohu vám, jak mi velí moje víra. Ale něco za něco! Přísahejte při Hospodinu, že na oplátku necháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry! A mě samozřejmě taky!“
Zvědové souhlasili. Nařídili, že se má Rachab a celá její rodina shromáždit v domě, který označí šňůrou z karmínově rudých provázků.
Hospodin udělil Jozuovi pokyny, jak si má při dobývání počínat: „Dal jsem ti do rukou Jericho, jeho krále i udatné hrdiny. Vy, bojovníci, město obklíčíte a jednou denně ho obejdete dokola.“
Poslechli. Šest dní sedm kněží obcházelo kolem přepevných hradeb. Nesli s sebou archu úmluvy a troubili na beraní rohy.
„Sedmého dne obejdete město sedmkrát a kněží ať stále troubí. Pak ať všechen lid vyrazí mohutný pokřik. Městská hradba se zhroutí a lid vnikne do města, každý tam, kde bude,“ zavelel Hospodin a tak se taky stalo.
„I pobořila se zeď, Izraelité vešli do města a pohubili jako proklaté všechno, což bylo v městě od muže až do ženy, od dítěte až do starce a až do vola, dobytčete i osla,“ tak Bible popisuje tento masakr.
A víte, kdo přečkal bez jediného škrábance? Nevěstka Rachab a její rodina.
Jericho dnes žije v povědomí nejen díky záhadně zbořeným hradbám, ale také díky podivuhodné rostlině. Jmenuje se choulivka jerišská či růže z Jericha nebo taky „Ruce panny Marie“. Roste v pouštních oblastech.
Za sucha se schoulí do klubíčka a nechá se unášet větrem po písku. Když se dostane k vodě, za pár minut se rozvine do krásného květu. Má prý léčivé účinky, umí přivolat lásku, štěstí a peníze.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
