Rakovina prostaty je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů

7. květen 2015

Jste muž, je vám víc než 40 a občas trvá vaše návštěva toalety víc času, než je takzvaně zdrávo? Pokud se bojíte k lékaři, tak nemáte důvod. Nejčastější onemocněním je totiž nezhoubné zvětšení prostaty.

K tomu dochází v podstatě skoro u všech mužů v souvislosti s věkem. Může jít ale i o vážnější nemoc, tedy rakovinu. „To je dnes bohužel dost časté onemocnění,“ tvrdí předseda České urologické společnosti a lékař Marek Babjuk. Rakovina prostaty je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Za chvíli je tu Zdravotnická poradna, dnes bude váženým hostem pan profesor Marek Babjuk, předseda České urologické společnosti, člen Vědecké rady Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a od roku 2009 také přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Dnešní téma rakovina prostaty, která je v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí u mužů, bohužel. Navíc počet nemocných každým rokem stoupá. Budeme si tedy povídat o tom, co to vlastně prostata je, jakým způsobem se dnes léčí, jaké jsou novinky v její léčbě a jak velká šance je na přežití. Volat a psát samozřejmě můžete i vy, víte jistě kam, na mail dopoledne@rozhlas.cz, telefonní linky 221552525 nebo 2424 a po těch dvou živých vstupech vám pana doktora půjčím také na chat, který bude probíhat na adrese 2.rozhlas.cz.

Čtěte také

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan profesor Marek Babjuk, předseda České urologické společnosti je dnešním hostem ve Zdravotnické poradně. Já vás tu vítám, pane profesore.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Dobrý den.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
My si budeme povídat o prostatě, o rakovině prostaty. Já už jsem tady zmínila, že je druhou nejčastější příčinou úmrtí u mužů a že v současné populaci, jak jsem se dočetla, nad 50 let je u jednoho muže z 11 pravděpodobnost, že právě jemu bude diagnostikována rakovina prostaty. Co to prostata vlastně je?

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Prostata je žláza, která je součástí mužského pohlavního ústrojů u mužů. Je kolem ní hodně mýtů a je to takový trošku, taková trošku otázka, kterou muži někdy řeší ne úplně fundovaně, někdy ji nechtějí řešit vůbec. Prostata, vlastně když muži hovoří o tom, že mají prostatu, to máme všichni pochopitelně, ona produkuje vlastně určitý sekret, který je nezbytný k tomu, aby spermie měly optimální podmínky k přežití, to znamená ta prostat je nezbytná pro to, aby vůbec lidstvo existovalo. To, když muži hovoří o tom, že mají prostatu, to už spíš souvisí s tím, že mají nějaké potíže s ní související.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba zvětšenou prostatu.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Třeba, tam těch onemocnění může být více. Asi to úplně nejčastější jako to nezhoubné zvětšení prostaty, ke kterému dochází v podstatě skoro u všech mužů v souvislosti s věkem, to se pak může projevovat některými potížemi při močení. Ale samozřejmě problém je ta rakovina prostaty, to je časté onemocnění. Ona s tím nezhoubným zvětšením nesouvisí, jinými slovy ten muž může mít třeba i obě tato onemocnění a problém je také, že ta rakovina se v tom počátečním stádiu nijak neprojevuje.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem se právě chtěla zeptat, pane doktore, protože o rakovině obecně se říká, že to, že vlastně ta počáteční stádia nijak nebolí, ale jsou nějak patrná. Existuje tma nějaká prevence, vyšetření, od kdy by muži měli třeba pravidelně chodit k vám na vyšetření nebo jak se vůbec pozná, že je tam nějaký zhoubný problém?

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Tak, dnes ta situace je taková, že skutečně rakovina prostaty v těch počátečních stádiích žádné příznaky nevyvolává a projevují se, když už se projeví, tak už se projevují až v poměrně pozdním stádiu, když už ji úplně vyléčit není možné. Lze ji léčit, ale ne ji úplně vyléčit.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A lze s ní žít, pardon.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Rakovina prostaty je poměrně chronické onemocnění, takže samozřejmě se to liší případ od případu, nelze to říct úplně u všech, ale ve většině případů je to relativně pomalu postupující nádorové onemocnění. Takže ta doba mezi třeba záchytem toho onemocnění a nebo tím jeho nějakou dobou, kdy už ho lze zjistit a úmrtím, i kdyby ten člověk nebyl léčen, tak se dnes odhaduje třeba i na 10 let. Takže to je třeba říci. Na druhou stranu tím, že postihuje a může postihovat i relativně mladší muže a délka života naší populace se prodlužuje, proto stoupají ten počet těch případů, protože muži se dožívají vyššího věku. My také jsme schopni tu rakovinu lépe zachytit. Ono, s tím jsem vlastně už začal, ty problémy toho onemocnění nevyvolává. My ale máme dnes k dispozici takový marker nebo test, to je vlastně krevní test, říká se mu PSA prostatický antigen, prostatický specifický antigen, který se odebere z krve, to je poměrně jednoduché vyšetření. Ten antigen nám dokáže pomoci, on sám to onemocnění nediagnostikuje, ale dokáže nám odhadnout riziko, že ten muž by mohl mít rakovinu prostaty a může pak iniciovat další kroky a my díky tomu testu jsme schopni to onemocnění zachytit ve velmi počátečním stádiu, kdy je možné ještě vyléčit.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A je tam nějaká určená prevence?

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Prevence není, my mluvíme nebo hovoří se o léčbě nádorových, o primární prevenci, to je situaci, kdy dokážeme předejít vzniku onemocnění. To můžeme dělat tma, kde známe příčiny. U rakoviny prostaty bohužel úplně přesnou příčinu neznáme, a proto ta primární prevence možná není. To, co se doporučuje, je něco, čemu se říká sekundární prevence nebo druhotná prevence, to je vlastně včasný záchyt toho onemocnění v době, kdy ještě je účinně léčitelné nebo vyléčitelné a z toho vyplývají určité programy, které dnes ten postoj k tomu je takový, že byť rakovina prostaty z různých důvodů nebyla zařazena mezi ty screeningové programy. Víte, že aktivně jsou vlastně dnes v České republice vyhledávány některé formy, třeba nádory prsu u žen.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Nebo nádory toho střevního traktu, ale u rakoviny prostaty to z různých důvodů zatím není doporučováno takto plošně. Ale to, co doporučujeme je, aby muž, který má zájem se starat o své zdraví, má zájem k němu aktivně přistupovat, by měl někdy ve věku kolem 50 let dejme tomu, někteří odborníci ve světě doporučují i dříve, třeba po 40 roce, zvážit právě konzultaci s urologem, odběr toho testu a případně prostě ty další kroky.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte dojem, že jsou muži dobře informováni o prostatě, o tom, co to je, jakým způsobem mohou onemocnět a eventuálně jak se ty nemoci projevují a jak se léčí?

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Ty informace, dnes je to samozřejmě mnohem lepší než to bývalo. Těch možností je spousta jak ty informace získat. Problém spíš je, aby byly skutečně validní, aby byly správné tedy. Víte, že internet je zaplaven celou řadou nejrůznějších v uvozovkách nesmyslů, polopravd a podobně. Tady bych asi dneska ale odkázal už na řadu už velmi kvalitních stránek, které vznikají třeba za kontroly odborné společnosti. Třeba na našich webových stránkách České urologické společnosti a nebo existuje, existují webové stránky www.rakovinaprostaty.ork, které vznikají ve spolupráci s odborníky a kde ty informace skutečně jsou ověřené a pravdivé.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
S panem profesorem Markem Babjukem si povídáme na téma prostata, rakovina a jiné nemoci, jiná onemocnění a budeme si povídat za chvíli po písničce. Vy se můžete ptát na naší mailové adrese dopoledne@rozhlas.cz.

/ Písnička /

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy teď posloucháte Dopoledne s Dvojkou, Zdravotnickou poradnu. Máme tu dnes pana profesora Marka Babjuka a povídáme si na téma prostata. Máme také prvního posluchače na telefonu. Dobrý den, povídejte.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchač z Moravy, z Vyškovska. Já bych měl dotaz na pana doktora. Jak vysoký, jaký číslo toho PSA má být, nebo je maximum a při dlouhodobě vysokém PSA a dlouhodobé biopsii asi 5x, 6x je nález negativní, jestli to může být vyvolané i jinou příčinou to vysoké číslo?

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za otázku.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
No, odpověď je celkem, není tak jednoduchá. To PSA je každopádně závislé na onemocnění prostaty, to znamená jeho zvýšené té hodnoty nemůže způsobit nic jiného než nějaké onemocnění prostaty. Ta hodnota koreluje s rizikem, že pacient může mít rakovinu prostaty, to znamená, že to není ještě úplná jistota, ale čím je ta hodnota vyšší, tím je pravděpodobnější, že ta rakovina prostaty je přítomna. Výše toho PSA může jít do nekonečna, jsou potom už samozřejmě někdy už velmi vysoké třeba stovkové hodnoty, kdy už to je skoro jistota samozřejmě. Problém jsou ty hodnoty takové na hranici.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je ta hranice, pane profesore?

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Ona úplně jednoznačná hranice není, ale prostě hodnoty dnes, ono to závisí samozřejmě na dalších faktorech jako je věk, velikost té prostaty a podobně, my to pak nějakým způsobem korelujeme, ale obecně považujeme ty hodnoty někde mezi 2,5 třeba u mužů kolem 50, 60 ty hodnoty nad 2,5 nebo mezi 2,5 a 10 za takové už podezřelé, ale je to taková, my tomu říkáme trošku šedá zóna, kde ta hodnota už je vyšší. To riziko je dejme tomu 20, 25 %, což je poměrně hodně, ale samozřejmě, když to otočím, tak je 80 % riziko, že tam muž tu rakovinu nemá. Takže je to je prostě nicméně je to vodítko, které poměrně velmi dobře koreluje. Otázka těch opakovaných negativních biopsií je problematické. Samozřejmě když tam opakovaně nádor nenajdeme, tak zvláště u staršího muže je to dobře pochopitelně.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna konkrétní otázka přišla do mailu od Tomáše, je mu 44, píše, že asi jednou za 14 dní se mu objevuje krev v moči. "Musí to nutně znamenat, že mám rakovinu, nemůže to mít ze stresu? Stává se to většinou v případě, že hodně pracuji a nemám moc času na odpočinek." Ptá se pan Tomáš.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Krev v moči je vždycky důvod na to, aby navštívil urologa, to je vždycky závažná nebo může znamenat celou řadu závažných diagnóz, ani to nemusí být onemocnění prostaty. Samozřejmě ty příčiny někdy mohou být i méně závažné, ale to riziko nějakého závažného onemocnění, a to může být celá řada onemocnění měchýře, ledviny a tak dále, tam je vždycky bych jako pacientovi určitě zvláště v tomto relativně mladém věku, bych mu určitě v každým případě doporučil, aby navštívil urologa.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak je tady ještě od stejného autora otázka, jak často je běžné chodit v noci na malou? Můj otec už pár let užívá doplňky stravy, ale i tak jde občas třeba čtyřikrát.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Tak to bývá obvykle v souvislosti s tím zvětšením prostaty, případně funkcí močového měchýře. My vcelku, pakliže muž chodí jednou nebo dvakrát, tak to nepovažujeme za nic zásadního. Ale ono to samozřejmě také závisí na tom, co je příčinou, to znamená ten muž by asi, má-li potíže, měl být vyšetřen. Pakliže zjistíme, že to není nic závažného, je to běžné zvětšení prostaty, tak tam pak záleží jak ten muž to vnímá, někomu to vadí více, někomu méně. Ale asi vyšetření by mělo být.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak zvládneme další otázku po telefonu. Dobrý den, my vás slyšíme.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchač z Prahy. Prosím vás, chtěl bych říci jen těchto několik vět. Před pár dny, doslova před pár dny jsem se vrátil z vaší kliniky právě po, jsem po operaci s touto diagnózou. Nasazení prostě personálu ať toho nejvyššího ...

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím, a máte konkrétní otázku? Nezlobte se, ale řada posluchačů tady čeká další. Tak prosím o vaší otázku.

osoba
--------------------
No, mám, dobře, tak v pořádku. Chtěl bych se zeptat, jestli je nutné, já si myslím, že nikoliv, jestli je nutno vždycky teda zavádět tu cévku, která vám potom zničí inkontinenci?

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za tu otázku. Pane profesore.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
To je taková široká otázka. Samozřejmě v některých případech to nutné je a nepochybně ta situace i po odstraněné cévky se postupně upraví, takže nevím, těžko na to konkrétně odpovědět.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já tady využiju zase přílivu otázek na mail. Tady se ptá paní Hanka, že má kamaráda 60 let, byl na uvedeném testu a vyšlo mu, že asi něco má. Má jít ještě na další vyšetření, je jiná léčba, zajímavá to otázka, než chemoterapií, pokud by měl rakovinu? On totiž na chemoterapii, jestli tomu dobře rozumím, jít nechce.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
No, já bych řekl, že rakovina prostaty samozřejmě má různé léčebné možnosti a ta chemoterapie zrovna u tohoto onemocnění je jednou až z těch posledních, takže ta pravděpodobnost, že by zrovna chemoterapie byla ta první léčebná volba, je skoro nulová v tomto onemocnění. Ono záleží na rozsahu, pakliže to onemocnění je lokalizované, když předpokládáme, že je jenom v té prostatě, potom ta léčba spočívá vlastně nebo je zacílena přímo na tu prostatu, tedy buď operace, ozařování. Pakliže to je nádor už pokročilejší, tak potom obvykle začínáme spíš hormonální léčbou, která je šetrnější než chemoterapie. Ta chemoterapie přichází v úvahu až u pokročilých forem.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, moc díky za vaši návštěvu tady u nás. Jako obvykle to velmi rychle uběhlo, ale já snad posluchače potěším, že vy se ještě chvíli zdržíte a dotazy, případně dotazy nám posluchači mohou posílat na chat 2.rozhlas.cz, kde se pan profesor Marek Babjuk zdrží až do 11 hodiny. Díky moc, mějte se pěkně.

Prof. MUDr. Marek BABJUK, předseda České urologické společnosti
--------------------
Taky děkuju, hezký den a víkend.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jolana Voldánová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.