Rady pro tento den - 4. července

4. červenec 2011
Rada pro tento den

Přinášíme rady Ludmily Duškové pro zahrádkáře.

● Letní měsíce jsou obdobím největšího výskytu mušek octomilek. Tento nepříjemný hmyz vyhledává zbytky potravin – především ovoce a zeleniny. Všechny zbytky z kuchyňské linky bychom tedy měli důsledně uklízet. Zbytky citronů, slupky z jablek, ale i ovocná šťáva jsou pro tyto mušky silnými lákadly a zdrojem potravy. Dokáží se velmi rychle rozmnožit na početná hejna a zbavit se jich je pak velmi těžké. Také odpadkový koš je nutné včas vynášet, protože i zde octomilky nacházejí vydatný zdroj potravy.

● V červenci lze dobře množit jehličnany řízkováním. Výborně se daří zakořenit například tisy, zeravy, cypřiše, jalovce i další. Odebíráme z nich řízky velikosti 10–15 cm. Řízek odtrhneme i s patkou, to znamená i se zatrženou částí stonku v místě přirůstání k větvičce. Do boční dřevité části řízku uděláme nožíkem malý zářez tak, abychom odkryli zelenou dužninu stonku, což podpoří rozvoj dřevitých pletiv. Řízek zapustíme do zakořeňovacího substrátu a vrchol mírně zakrátíme, abychom omezili výpar. Po celou dobu zakořeňování udržujeme vysokou půdní i vzdušnou vlhkost.

● V červenci je také vhodná doba pro vysévání pekingského a čínského zelí. Zatímco pekingské zelí tvoří pevnou hlávku, čínské zelí hlávku netvoří a je složeno z různě rozevřených růžic listů. Oba druhy zelí můžeme pěstovat po všech druzích zeleniny. Semena vyséváme ve špetkách a po vzejití porost vyjednotíme na rostliny se sponem 40x40 cm. Oba druhy zelí mají poměrně krátkou vegetační dobu (asi 60–70 dnů), do podzimu tedy výborně narostou. Listy obou druhů konzumujeme postupně, takže si na nich můžeme pochutnávat delší dobu. Před zimou pak hlávky můžeme uskladnit ve sklepě, kde nám ještě nějakou dobu vydrží.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v červencovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.