Radka Denemarková: Pořád luštím tu křížovku, která se jmenuje člověk
Má čerstvou cenu Magnesia Litera za knihu Hodina z olova. Nedostala ji poprvé. Jaké to je pro spisovatelku Radku Denemarkovou?
„Každá cena mě potěšila. Ale u této jsem měla radost největší. Možná je to také věkem. Čím dál víc si toho vážím a tento román mě opravdu vysílil. Dokonce jsem nějakou dobu říkala, že je to moje životní dílo,“ přiznává spisovatelka Radka Denemarková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.
„Ono to zní jako bych končila, ale já začínám. Takže už to neříkám, protože doufám, že napíšu ještě lepší, důslednější a nekompromisnější věci,“ usmívá se. Kde nachází témata? „Většinou je to tak, že jdu životem a o témata zakopávám. Ale vždycky je to o nás. Pořád luštím tu křížovku, která se jmenuje člověk.“
Proč se musí v kumštu riskovat? Odkud čerpá inspiraci? Co dnešní společnost považuje za úspěch?
Související
-
S knihou Jezero vyhrála Magnesii Literu. Rozhovor s Biancou Bellovou
Žije v Praze, ale pořád je na půl cesty mezi bulharskou a britskou částí své rodiny. Překládá, tlumočí, občansky se angažuje. Kniha jí teď vyjde i třeba v Egyptě.
-
Spisovatel Aleš Palán strávil dva roky se samotáři na Šumavě
Aleš Palán připomíná hrdiny svých knih. Dva a půl roku se toulal po Československu. Letos vydal knihu Raději zešílet v divočině, kde vyzpovídal osm samotářů ze Šumavy.
-
Snažím se být renesančním člověkem. Vyzkoušel jsem mnohé, říká spisovatel Vondruška
Psát historické detektivky nemusí být práce na plný úvazek. Vlastimil Vondruška kromě toho zkoušel být podnikatelem, vyráběl sklo, napsal hru. Svých zkušeností nelituje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
