Radeckého marš
Slavný pochod složil král vídeňských valčíků a operet Johann Strauss jako Opus 228. Bylo to na počest hraběte Radeckého z Radče, českého šlechtice a rakouského maršála, jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století.
Jan Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče. Dnes polozapomenutý maršál patřil k největším vojevůdcům své doby. Narodil se na zámku v Třebnici u Sedlčan 2. listopadu 1766. Byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, a proto pro něj byla vojenská kariéra ideální řešení.
I když napoprvé prohlásila vojenská lékařská komise, že „hrabě Radecký se vůbec nehodí k vojenské službě“, adept válečného řemesla se nevzdal a první zásluhy získal už ve válce proti Turkům za Josefa II. Sedmkrát byl těžce raněn, vynikal jako válečný teoretik i praktik: měl výborné strategické myšlení, nezbytný organizační talent, ale nechyběla mu ani statečnost. Za napoleonských válek zvítězil v bitvě u Lipska a v osmdesáti letech ještě naposledy zachránil monarchii v Itálii.
A tak vznikl Wiener Schnitzel
V roce 1831, to mu bylo pětašedesát let, se stal Radecký velitelem rakouských vojsk v Itálii. Při večeři v hotelu Danieli ochutnal poprvé cotoletta Milanem, vynikající milánský řízek, plátek telecího masa obaleného v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance smíchané se strouhaným parmezánem. Po zvláštním kurýrovi poslal recept na tu nevídanou dobrotu mladičkému císaři Františku Josefovi I. Jenže císařský kuchař ve Vídni neměl po ruce parmazán, a tak ho tam prostě a jednoduše nedal. Císaři ta italská specialita tak zachutnala, že si ji přál jídat každý týden. Na parmezán si ani nevzpomněl.
Život na válečném poli
Maršál Radecký sloužil císařské armádě celých dvaasedmdesát let. Rád dobře jedl a pil, měl rád ženy, a to všechno bylo hodně drahé, a tak se na konci života málem ocitl ve vězení pro dlužníky. Po odchodu do penze rychle chátral na těle i duchu. Pak uklouzl na navoskované podlaze v pokoji své rezidence v Miláně, zlomil si kost v krčku a 5. ledna 1858 v požehnaném věku dvaadevadesáti let zemřel.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
