Radeckého marš

27. říjen 2014

Slavný pochod složil král vídeňských valčíků a operet Johann Strauss jako Opus 228. Bylo to na počest hraběte Radeckého z Radče, českého šlechtice a rakouského maršála, jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století.

Jan Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče. Dnes polozapomenutý maršál patřil k největším vojevůdcům své doby. Narodil se na zámku v Třebnici u Sedlčan 2. listopadu 1766. Byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, a proto pro něj byla vojenská kariéra ideální řešení.

I když napoprvé prohlásila vojenská lékařská komise, že „hrabě Radecký se vůbec nehodí k vojenské službě“, adept válečného řemesla se nevzdal a první zásluhy získal už ve válce proti Turkům za Josefa II. Sedmkrát byl těžce raněn, vynikal jako válečný teoretik i praktik: měl výborné strategické myšlení, nezbytný organizační talent, ale nechyběla mu ani statečnost. Za napoleonských válek zvítězil v bitvě u Lipska a v osmdesáti letech ještě naposledy zachránil monarchii v Itálii.

Pomník Maršála Radeckého na dnešním Malostranském náměstí (kol. roku 1900)

A tak vznikl Wiener Schnitzel

V roce 1831, to mu bylo pětašedesát let, se stal Radecký velitelem rakouských vojsk v Itálii. Při večeři v hotelu Danieli ochutnal poprvé cotoletta Milanem, vynikající milánský řízek, plátek telecího masa obaleného v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance smíchané se strouhaným parmezánem. Po zvláštním kurýrovi poslal recept na tu nevídanou dobrotu mladičkému císaři Františku Josefovi I. Jenže císařský kuchař ve Vídni neměl po ruce parmazán, a tak ho tam prostě a jednoduše nedal. Císaři ta italská specialita tak zachutnala, že si ji přál jídat každý týden. Na parmezán si ani nevzpomněl.

Matthias Trentsensky, Maršál Radecký z Radče (asi 1840)

Život na válečném poli

Maršál Radecký sloužil císařské armádě celých dvaasedmdesát let. Rád dobře jedl a pil, měl rád ženy, a to všechno bylo hodně drahé, a tak se na konci života málem ocitl ve vězení pro dlužníky. Po odchodu do penze rychle chátral na těle i duchu. Pak uklouzl na navoskované podlaze v pokoji své rezidence v Miláně, zlomil si kost v krčku a 5. ledna 1858 v požehnaném věku dvaadevadesáti let zemřel.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Milena M. Marešová , Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.