Rada pro tento den - 8.7.

Tvárnice jsou lehké a lze je snadno řezat, takže třeba při vyzdívání příček nemusíme myslet na výšku poslední řady u stropu. Stejně lehce do nich dělají prohlubně pro elektrické vedení nebo vodovodní trubky. Na rozdíl od cihel na pórobeton stačí pila, rašple, vrtačka nebo rozbrušovačka a otvory budou velmi přesné bez štípanců a nechtěných prasklin. Odborníci ovšem doporučují pórobeton frézovat, nikoliv sekat. Pórobetonové tvárnice kromě toho mají přesné rozměry a dobře se s nimi zdí. Ke spojování nepoužíváme klasickou maltu, nýbrž speciální lepicí směsi (mluví se o tzv. suchém zdění), které nanášíme ve velmi tenkých vrstvách. Zámkové tvárnice dokonce lepidla nepotřebují na svislé spoje, pouze na vodorovné.

Tepelněizolační vlastnostmi pórobetonu jsou srovnatelné s pálenými cihelnými bloky, dokonce v mnoha případech není potřeba ani dodatečné zateplování. Zeď z pórobetonových tvárnic je ale nutné zakládat na podkladu dobře izolovaném proti vlhku, protože pórobeton velmi ochotně natahuje vlhkost, která pak mění jeho vlastnosti k horšímu – dlouhodobě navlhlý pórobeton nejenže mění rozměry, ale ztrácí pevnost. Jako ohrožená výška se uvádí asi 50 cm. Pokud tedy zeď izolujeme od základů pouze vodorovně, nebudeme první řadu tvárnic pokládat níž než 25–30 cm nad úroveň upraveného terénu, aby se do tvárnic vlhkost nedostala z boku. Pro nižší založení či pro suterénní zdi použijeme i svislou hydroizolaci. Pórobetonové tvárnice během stavby obvykle chráníme před deštěm, i když krátké a výjimečné přeháňky tvárnicím neuškodí, protože zase rychle vyschnou. Zdi z pórobetonových tvárnic je nutné omítat nebo jinak povrchově upravovat. Obvykle použijeme omítkové směsi speciálně určené pro tyto typy stěn.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz.