Rada pro tento den - 8.12.

8. prosinec 2008
Rada pro tento den

Z prosincového čísla časopisu Receptář jsme vybrali jak od sebe rozeznat a jak pěstovat takzvané "vánoční" a "velikonoční" kaktusy.

Mezi vánoční kaktusy patří zástupci rodu Schlumbergera, známé i pod starším názvem Zygocactus. Jako velikonoční kaktusy jsou označovány některé rostliny z rodů Rhipsalidopsis, Rhipsaphyllopsis, Rhipsalis či Epiphyllopsis. Jak vánoční, tak velikonoční kaktusy pocházejí z brazilských tropických deštných pralesů.

Nejčastěji pěstovaným vánočním kaktusem je Schlumbergera truncata s růžovofialovými květy, z velikonočních kaktusů jsou pak nejznámější Rhipsalidopsis gaertneri s výraznými rudými květy a Rhipsalidopsis rosea s květy růžovými. Vánoční i velikonoční kaktusy ovšem mají další nesčetný počet kříženců a kultivarů. Vánoční kaktusy se od velikonočních kaktusů vzhledově liší mj. tím, že mívají užší a hladší články s lesklejší pokožkou a téměř nepatrné otrnění nebo jsou zcela bez trnů. Celkově jsou si však oba typy kaktusu dosti podobné, a jak již jejich názvy napovídají, liší se především dobou, kdy kvetou: Vánoční kaktusy nakvétají od konce podzimu do konce zimy. Vyžadují umístění na světlém místě bez přímého slunce, od jara do podzimu teploty kolem 20-25 °C a bohatou zálivku. Tvorbu květů stimuluje na podzim se zkracující den a snížení teplot na 15-20 °C. Po odkvětu kaktusu snížíme teplotu na 10-15 °C a omezíme zálivku (asi jednou za 14 dní), než na jaře začnou rostlinám rašit nové výhony.

Velikonoční kaktusy nakvétají od března do května. K tvorbě květů je nezbytné v době od prosince do února snížit teplotu na 10-15 °C a omezit zálivku. Přes léto je pěstujeme stejně jako kaktusy vánoční. V době, kdy se tvoří poupata, musí být oba typy kaktusu v klidu - rostliny bychom neměli otáčet, ani bychom je neměli přemisťovat, jinak mohou opadat. Opadávání vyvíjejících se květů může způsobit také větší kolísání teploty či její náhlý vzestup nad 20 °C. Oba typy kaktusů by měly být zasazeny v propustném, hlinitopísčitém substrátu s přídavkem rašeliny. Rozmnožit je můžeme velmi snadno tak, že odlomíme články a necháme je zakořenit v písku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.