Rada pro tento den - 8.10.
Říjen je vhodnou dobou pro výsadbu živých plotů. Z posledního čísla časopisu Receptář jsme proto vybrali rady, které rostliny se do živých plotů hodí.
Pro výsadbu živého plotu nemusíme volit jen klasické túje, ptačí zob či buxus. Vhodných druhů je nepřeberné množství - mnohdy i velice dekorativních svými květy, plody či různobarevnými listy, ale lze použít i rostliny, ze kterých by nás na první pohled živý plot vypěstovat ani nenapadlo. Samozřejmě přemýšlíme i o tom, jaké rostliny se hodí ke stylu našeho domu a zahrady. Bujněji rostoucí druhy náš pozemek rychle oddělí od okolí a pokud někdo na takovém plotu poškodí pár větví, rychle dorostou a plot můžeme zase brzy upravit a nově vytvarovat. Takový plot ovšem vyžaduje více péče - bohatší zálivku a častější úpravu řezem i několikrát za rok. Pro rychle rostoucí ploty jsou vhodné z jehličnatých dřevin např. často používané túje, vhodný je i tis, který je efektní, nenáročný na péči a snáší i hluboký zmlazovací řez. Je však jedovatý a proto není vhodný do zahrad, kde se pohybují malé děti. Z listnatých dřevin se často vysazují různé druhy ptačího zobu a to jak opadavé, tak i neopadavé. Z dalších dřevin lze jmenovat javor babyku, habr, různé druhy vrb, lísky a mnohé další. Dostatečně vysoký a hustý plot můžeme ze jmenovaných rostlin při dobré péči vypěstovat během 2-4 let. Pro tyto "hlavní" ploty jsou velice vhodné i různé trnité druhy (např. dřišťál nebo trnka), které sice nerostou tak rychle, ale po zapojení vytvoří nepropustný porost a dobře odolávají vandalům. Pro nižší okrasné ploty a plůtky, jejichž úkolem není chránit pozemek, ale například oddělit záhony v zahradě, můžeme zvolit i méně vzrůstné a středně až pomalu rostoucí druhy. Jmenujme například některý ze zimostrázů, stále zelené drobnolisté keře jako například skalník nebo některé druhy brslenů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.