Rada pro tento den - 7.7.

Lepší je hnojit častěji a v menších dávkách. Chudší půdě můžeme dopřát větší dávku kompostu, později, až se úrodnost půdy zvýší, vystačíme s množstvím menším. Kompost bychom neměli zapravovat příliš hluboko do půdy, na podzim by se dostal do větší hloubky, než je dobré. Proto je lepší rozhodit kompost na záhony na jaře, pak půdu srovnat motyčkou a hráběmi. Pokud ovšem není kompost zcela vyzrálý, zapravíme ho do půdy raději už na podzim, s dostatečným předstihem před příchodem zimy, aby ho půdní organismy stačily částečně zpracovat. A jaké jsou přiměřené dávky kompostu? Pro zeleninu používáme dávku od 2 do 5 kg na m2 podle stavu půdy a druhu zeleniny. Pro ovocné stromy, bylinky, hrách a fazole dáváme 1 až 2 kg/m2. Pro salát, špenát, ředkvičku, cibuli, mrkev, červenou řepu, černý kořen, jahody a květiny k řezu použijeme 2-3 kg kompostu na m2. Pro brambory, okurky, rajčata, cukety, dýně, košťáloviny, celer, pórek je pak doporučená dávka 3 až 5 kg/m2. Kromě toho si také můžeme připravit kompost na míru, který nejlépe vyhoví nárokům pěstované rostliny. Například kopřivový kompost je nelepší pro zeleniny první trati a můžeme jej také použít jako očkovací látku pro jiné komposty. Připravíme jej tak, že rozřezané kopřivy smícháme se zeminou nebo starým kompostem v poměru tři díly kopřiv na jeden díl zeminy. Další speciální komposty se připravují například z drnů (k hnojení květin), z listí (na květiny, bobuloviny), také z čerstvého hnoje především slamnatého hovězího, který je vhodný hlavně na zeleninu první trati.