Rada pro tento den - 5.5.

5. květen 2010
Rada pro tento den

Z internetového Receptáře vybíráme užitečné rady a tipy.

Jak a kdy vysévat okurky nakladačky? Ing. Holman, který se pěstováním a šlechtěním okurek profesionálně zabývá více než 40 let, radí:
„Při zvažování, kdy vysévat, je třeba myslet na plíseň okurkovou a na to, jak se s ní vyrovnat.
Při pěstování nakladaček je vhodné uspíšit sklizeň plodů, abychom potřebné množství sklidili ještě před hlavním nástupem plísně okurkové.
Nejjednodušší způsob je výsev přímo na záhon.
Okurky jsou teplomilné, a tedy se doporučuje sít po 15. květnu - tedy po přechodu pozdních jarních mrazíků. Dokud nebyla plíseň, platilo to plně. Dnes se však může vyplatit trochu si pospíšit a zariskovat.
V teplých oblastech, kde se okurkám daří, se dokonce říká: Na Marka saž oharka – tedy už 25. dubna.
V relativně suchých oblastech jižní Moravy a středních Čech bývá pravidelné sucho, ale zmrzlíci zničí okurky jen zřídka. Výsev na Marka vzejde ještě ze zimní vláhy i bez závlahy vždy, a pouze jednou za více let bývá poškozen mrazem.
Zato výsev v druhé polovině května bez zálivky často čeká v půdě až na červnové deště. Plevel přitom roste, okopávat nejde, čas sklizně se posune do doby, kdy plíseń řádí naplno.
Máme-li však možnost, čas i chuť zalévat po výsevu, můžeme i pozdějším výsevem do teplé půdy často dohnat okurky seté na Marka.
Na zahrádce se velmi dobře osvědčuje tzv. výsev na vodu: Motyčkou uděláme mělkou rýhu, nalejeme do ní vodu, a po vsáknutí nasejeme semena okurek. Zahrneme je suchou zeminou, vyhrnutou při vytváření rýhy – rozhodně ne blátem! V teplém počasí okurky vzejdou do týdne. Další zálivka nebývá nutná, ale neškodí.

Další podrobnosti o pěstování okurek najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.