Rada pro tento den - 4.8.

Pokud pěstujeme různé plodiny na jednom záhonu, vytváříme takzvanou smíšenou kulturu. Monokultura zatěžuje půdu jednostranně. Vhodně sestavená smíšená kultura naopak půdu obohacuje, živiny odčerpává vyrovnaně a svými kořeny vyměšuje látky různorodě a harmonicky. Půda je také rovnoměrně prokořeněná a tím i prokypřená. Vysazením vhodné skladby plodin můžeme na záhonu také dosáhnout vyšších výnosů, a to tak, že mezi déle rostoucí rostliny vyzujeme druhy s kratší vegetační dobou, a to i několikrát po sobě.

Tímto postupem sklidíme samozřejmě z jednoho záhonu víc úrody než při tradičním způsobu pěstování. Další výhodou je, že některé rostliny se vzájemně podporují ve svém růstu. Například bob zahradní, hrách nebo fazole obohacují svými kořenovými hlízkami půdu o dusík, který přijde k duhu rostlinám první trati. Špenát zase vylučuje saponiny, které podporují růst sousedních rostlin a třeba kopr podporuje klíčivost semen například mrkve nebo celeru.

Některé rostliny také zlepšují chuť v sousedství pěstovaných plodin. Například brambory pěstované vedle kmínu mají lepší chuť, stejný účinek na brambory má i máta peprná. Rostliny se také mohou vzájemně chránit. Aromatické éterické oleje, které uvolňují některé rostliny, mohou odpuzovat škůdce, vhodné sousedství také snižuje riziko napadení houbovými chorobami. Klasickým příkladem takového užitečného vztahu je smíšená kultura mrkve a cibule, kdy dochází k vzájemnému odpuzování květilky cibulové a pochmurnatky mrkvové.