Rada pro tento den - 4.6.
Nastává čas slimáků. Z nového čísla časopisu Receptář, které vychází tento týden, jsme proto vybrali rady Zdeňka Hradila, jak bez chemie a různých pastí zabránit jejich invazi.
Nejprve je třeba si o tomto nepříteli zahradníků něco říci. Slimáci jsou zdravotní policie. Spolehlivě odstraňují vše neduživé, odumírající, rozkládající se nebo naopak přehnojené a přebujelé. S velkou pílí třeba požírají psí exkrementy, sežerou dokonce i své mrtvé soukmenovce. A mají prý také vynikající čich: Rozkládající se, kvasící látku cítí na stovky metrů a spěchají, aby ji odklidili. Pokud tedy slimáky po ránu zařezáváte nožem, vězte, že zakrátko k vám budou pospíchat jejich kolegové z širokého okolí, aby vykonali nutnou pohřební službu. Stejně tak máte zaděláno na slimáčí invazi, když do zahrady instalujete pivní past. Slimáci kloužou po své jediné noze díky slizu, který hojněvylučují; ovšem ten sliz je prý neobyčejně prospěšný pro úrodnost půdy. Nabízí se tedy otázka: Nepřicházejí snad slimáci v tak velkém počtu, aby zúrodnili naše pole a zahrady zdevastované umělými hnojivy a odstranili naše přešlechtěné a přehnojené výpěstky?
Pokud se chceme slimáků na své zahradě zbavit, měli bychom tedy udělat něco pro to, aby měli dostatek prostoru k životu jejich přirození nepřátelé. Což takhle na zahradě někde na sluníčku umístit hromadu kamení pro ještěrky a slepýše? Nebo nasypat někam hromadu listí a klestí pro rejsky a ježky? A co třeba zbudovat tůňku pro ropuchy nebo v odlehlém koutě ponechat prkna, kameny, nesekanou trávu a mrtvé dřevo pro střevlíky? Víte také, že na vajíčkách slimáků si pochutnává hlemýžď zahradní? Není se tedy třeba bát invaze slimáků už dopředu. Stačí zkusit vytvořit na zahradě prostředí přírodní rovnováhy, v níž každý živý tvor najde svou příležitost k životu i zániku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.