Rada pro tento den - 4.2.
Z únorového čísla časopisu Receptář jsme dnes vybrali radu, jak zužitkovat zásoby jablek, které nám v tomto období začínají ve spíži pomalu sesychat. A nádavkem připojíme recept, jak postupovat v případě, že jsme to trochu přehnali s nákupem pomerančů.
Ze sesychajících jablek můžeme například vyrobit výtečnou marmeládu exotické chuti. Na kilogram jablek (nejlépe kyselých) si připravíme strouhanou kůru a šťávu z jednoho menšího citronu, sto gramů oloupaného a nakrájeného zázvoru, sedm set padesát gramů cukru a čtvrt litru vody. Omytá jablka oloupeme, zbavíme jadřinců a rozkrájíme na kousky, které vložíme do většího hrnce, přidáme vodu, citronovou kůru a citronovou šťávu. Obsah hrnce uvedeme do varu a na mírném ohni povařime asi čtvrt hodiny. Pak přidáme zázvor s cukrem a mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Džem vaříme tak dlouho, dokud nezhoustne. Ještě horkou zavařeninu nalijeme do sterilně čistých skleniček, zavíčkujeme je a obrátíme dnem vznůru, než obsah vychladne. Pak sklenice obrátíme a uskladníme.
Z přebytečných pomerančů si můžeme připravit výtečné pomerančové plátky v karamelovém sirupu. Na kilogram neoloupaných pomerančů budeme potřebovat dvěstě dvacet pět gramů cukru, čtvrt litru pomerančového likéru a vodu. Pomeranče důkladně omyjeme, vložíme do většího hrnce, zalijeme vodou, kterou uvedeme do varu. Pomeranče vaříme na mírném ohni pod pokličkou asi dvacet minut, dokud kůra nezměkne. Vodu slijeme, pomeranče necháme trochu vychladnout, abychom s nimi mohli pracovat. Pak je nakrájíme na silné plátky, které naskládáme do vypařených sklenic. Na pánvičku nasypeme cukr, přilijeme čtvrt litru vody, promícháme a přivedeme k varu. Na prudkém plameni vaříme tak dlouho, dokud cukr nezkaramelizuje. Pak pánev odstavíme z plamene, do karamelu přidáme necelý čtvrt litr vroucí vody a promícháme. Karamel pak pomalu zchladíme, zalijeme jím pomeranče ve sklenicích a navrch nalijeme pomerančový likér. Sklenice uzavřeme a necháme asi šest týdnů uležet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
