Rada pro tento den - 4. května
Dnes poradíme, jak a co dělat na zahradě s nežádoucími slimáky.
Existuje celá řada lidových metod. Například vytvořit kolem záhonů ohraničující pásy z hořčice, lichořeřišnice, šalvěje nebo yzopu. Tyto rostliny vytvářejí éterické oleje, které s největší pravděpodobností slimáky odpuzují. Zajímavé je mulčování ohrožených prostorů listy kapradin nebo rajčat. I zde se uplatňuje silný zápach těchto rostlin. Ovšem v deštivých týdnech a na těžkých půdách je nutné pokládat jen tenké vrstvy a je lepší používat zaschlé rostliny a pokryv půdy častěji obnovovat. Vrstva mulče nesmí být silná, ve vlhkém a tmavém prostředí totiž může vzniknout pravý plží ráj! Překážky plžům můžeme také vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popela, protože tyto ostré materiály nutí plže, aby se jim vyhnuli.
Prostředky ovšem působí jen za suchého počasí. Déle vydrží jen čisté velmi ostré krystalky. Plže odradí rovněž jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina, roztlučené vaječné skořápky, v neposlední řadě i suché piliny. Dobře známé je použití kuchyňské soli. Posolený plzák se jednoduše rozloží. Ovšem sůl není vhodné použít na pěstebních záhonech, silné zasolení půdy se obtížně a zdlouhavě odstraňuje. Jedničkou v boji proti plzákům jsou biologičtí predátoři, mikroskopické parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita, prodávané pod obchodním označením Nemaslug. Tyto hlístice aktivně vyhledávají v půdě plzáky a pronikají jim do těla, kde se dál množí. Napadený jedinec přestane do 3 až 5 dnů žrát a během dalších 4 až 5 dnů pod zemí hyne. Hlístice působí po dobu 6 týdnů. Obsah balení s hlísticemi rozpustíme v předepsaném množství vody a konví nebo postřikovačem zalijeme předem provlhčenou půdu. Zcela bezpředmětné jsou obavy, že hlístice napadnou člověka, domácí zvířata či ježky, napadají totiž výhradně měkkýše.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.