Rada pro tento den - 3.3.

Pro pěstování v nádobách můžeme použít jakékoliv druhy šafránů, nejvhodnější však jsou, podobně jako do skalek, menší horské druhy. Všechny krokusy potřebují v době květu slunné a chráněné stanoviště se stále vlhkou, avšak velmi propustnou a vzdušnou půdou. Skalkové druhy by neměly být trvale zastíněné většími kameny a musíme je sázet na místa s dobrou drenáží, nejlépe do směsi písku a zahradní zeminy v poměru 2:1, obložené drobným štěrkem. Stejná zemina a úprava je vhodná i pro pěstování krokusů v nádobách. I zde je důležitá dostatečná drenážní vrstva, nádoby musí mít odtokový otvor. Pokud chceme krokusy pěstovat v trávníku, travní koberec by neměl být přemokřený a zarostlý mechem. Šafrány množíme dceřinými cibulkami, případně výsevem. Malé trsy rostlin rostoucích na volnějším prostranství se během několika let mohou rozrůst do velké plochy a to jak z dceřiných cibulek, tak samovýsevem. Cibulky krokusů, které vykvétají na jaře, vysazujeme na podzim do hloubky kolem 6-10 cm, krokusy kvetoucí na podzim vysazujeme na jaře. Nízké teploty cibulky dobře snášejí, někdy je však mohou zničit myši.

Je obecně známé, že z krokusu se získává koření šafrán. Méně se však už ví, že jako koření se využívají sušené blizny pouze druhu Crocus sativus. Sběr blizen je velice pracný a na kilogram šafránu je třeba sklidit a usušit asi sto tisíc blizen. Koření je velice aromatické a jídlům kromě toho dodává typickou sytě žlutou až oranžovožlutou barvu. Crocus sativus je často pěstován i na našich zahradách a kvete v říjnu fialovými, eventuálně bílými květy.

Další podrobnosti o pěstování krokusů najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz.