Rada pro tento den - 31.5.
Z červnového čísla časopisu Receptář, které vychází tento týden, jsme vybrali aktuální rady Ludmily Duškové pro zahrádkáře.
Afrikány ochrání jahody – o afrikánech zvaných též aksamitníky je všeobecně známo, že dokáží výrazně omezit výskyt některých půdních patogenů a řadí se tak mezi doporučované druhy biologické ochrany rostlin. Dalšími takto doporučovanými rostlinami jsou například měsíček lékařský, třapatky apod. Seriózní vědecký výzkum v Německu ukázal, že běžné druhy aksamitníku dokáží svými výměšky zlikvidovat kořenová háďátka v záhonech jahodníku stejně spolehlivě jako některé běžně používané a prodávané chemické přípravky (např. Dursban). Srovnávací testy prokázaly, že stačí udržet netradičně vonící afrikány v porostu jahod alespoň tři měsíce.
● Na záhony po sklizené rané zelenině můžeme vysít mangold. Je to vynikající rychle rostoucí listová zelenina, kterou můžeme zpracovat jako špenát. Je možné ji také dusit či zapékat s pórkem, lilkem, paprikou a ochutit česnekem. Mangold má vysoký obsah vitaminů, minerálních látek a vlákniny a je tedy vynikající dietetickou zeleninou. Mangold vyséváme do řádků vzdálených od sebe asi 30–40 cm. Semena vyséváme po třech do hnízd vzdálených od sebe alespoň 20 cm.
● Jak rozmnožovat skalničky: Kobercové skalničky jako plamenka, pupkovec, mochna a další v červnu už většinou odkvétají. Po odkvětu tyto druhy zkracujeme, aby nepřerůstaly vymezený prostor. Je to nutné především u starších rostlin. Postranní výhony, které již koření, můžeme využít k dalšímu množení. Ustřižené rostlinky zasadíme do staršího květináče a umístíme je na stinné místo, kde brzy zakoření a nebudou příliš vysychat. Takto získané sazenice můžeme už na podzim vysadit na nové stanoviště.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v červnovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.