Rada pro tento den - 3. srpna

Jeho velkou výhodou je, že rostliny v něm prospívají lépe, než na klasickém pozemku – vytvoříme pod nimi vlastně jakýsi kompost. Vysoká poloha vysazených rostlin pak šetří naše záda, protože se při práci na záhonu nemusíme ohýbat. Pokud je to možné, vytvoříme vysoký záhon v severojižním směru, aby byly rostliny celý den osluněné. Na vybraném místě nejprve vykopeme jámu hlubokou asi 50 cm a širokou asi 1,6 metru. Dno jámy vyložíme hustým drátěným pletivem jako ochranu proti hryzcům. Stěny záhonu, které sahají do výše asi 80 cm nad terénem, vytvoříme například z cetris desek. Desky z vnitřní strany chráníme silným igelitem a spojíme je silnými impregnovanými latěmi. Stěny pak z vnější strany stáhneme pevným drátem 20 cm od horního okraje a 20 cm od země, aby se stěny záhonu tíhou zeminy nevyvrátily. Do takto připraveného prostoru, který tak trochu připomíná bazén, dáváme jednotlivé vrstvy materiálu – dno vyložíme velkými kusy dřeva, jako jsou pařezy, palety, silné větve, trámy apod. Tento podklad pokryjeme první vrstvou zeminy – i méně kvalitní. Vše důkladně prolijeme vodou. Následuje vrstva organického materiálu – nebarevné papírové kartony, balíky novin, můžeme se takto zbavit i vysloužilého bavlněného koberce. Opět navrstvíme zeminu, na ni drobnější větve o průměru asi 2 cm, na větve dáme opět zeminu, na ní drobné větvičky, které je vhodné jestě nastříhat zahradnickými nůžkami. Na větvičky pak vyklopíme obsah kompostéru, ve kterém byl delší dobu uložen kuchyňský a zahradní odpad. Na vše pak dáme 20 cm silnou vrstvu kvalitní zeminy a na ní ještě jemně prosátou ornici, která poslouží jako sadební vrstva. Obsah takto založeného záhonu vydrží přibližně 6-10 let.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz.