Rada pro tento den - 29.9.
Z internetového Receptáře vybíráme užitečné rady a tipy.
Které víno si dáme, když se globálně otepluje?
Počasí si s námi poslední roky zahrává. V létě je stále tepleji, častější jsou i extrémní srážky. Oba tyto rysy počasí mají vliv na révu vinnou i na kvalitu a chuť vína. Co můžeme dnes čekat od bílého, červeného či růžového tuzemského vína? To, že se ve vinorodých oblastech otepluje, dokládají tzv. sumy aktivních teplot, tedy součty průměrných denních teplot v roce, které jsou nad 10 °C. Pro pěstování révy je v Česku potřeba v součtu minimálně přes 2200 °C, velmi dobrých je 2700 °C. Poslední roky tato suma přesahuje 3000 °C a dále stoupá!
Bílé odrůdy příliš vysoké teploty z pohledu chuťových kvalit ani nevyžadují. Proto se dnes aromatičnost, odrůdovost i svěžest vín lépe vyvíjí spíše v chladnějších vinařských oblastech, tedy také na Moravě a díky podloží v malé části české vinařské oblasti. Ve Středomoří jsou vína z přemíry sluníčka fádnější. K ještě většímu zvýraznění odrůdových vlastností vína dojde, pokud se teplé dny střídají s chladnějšími a k poklesu teplot dochází také v noci.
Běžným červeným odrůdám naopak není milé přílišné střídání teplot v průběhu vegetace. Jenže s rostoucími celkovými teplotami roste tvorba cukru a následně alkoholu ve víně. Červená vína z jižních zemí tak mají obsah alkoholu 13–14,5 %, což výrobcům dělá starosti. Spotřebitelé žádají vína s nižším obsahem alkoholu, tedy mezi 11–12,5 %. Této poptávce vyhovují dnes více vína ze severnějších oblastí, tedy též z Moravy.
Rovněž rostoucí popularitu růžových vín lze chápat jako reakci spotřebitelů na oteplování, neboť růžová vína mají obvykle méně alkoholu. Jisté je, že moravské (i české) vinařství zažívá velmi dobré časy, a to díky výhodné severní poloze.
Další tipy pro výběr dobrého vína včetně termínů ochutnávkových akcí najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.