Rada pro tento den - 29. června

Mladé, ještě ne plně zralé plody ačokči mají za syrova hráškovou chuť, naložené ve sladkokyselém nálevu chutnají jako okurky a plněné masem a rýží jako papriky. Lze je použít do salátů, přidat do guláše nebo do zeleninových polévek. Ačokča pochází z jižní a střední Ameriky. Můžeme ji pěstovat i v evropských podmínkách.

Ačokča, neboli cyklantera (Cyclanthera pedata) náleží do čeledi tykvovitých rostlin. Tenká, hustě rozvětvená lodyha jednoleté, popínavé byliny dorůstá až 5 metrů délky. Má listy velikosti 6 až 14 cm, laločnaté, s pěti až sedmi eliptickými lístečky, na okrajích vroubkované. Květy jsou jednopohlavní, drobné, bílé, nažloutlé nebo nazelenalé, ve skupinách po deseti až dvaceti.

Plody připomínají lusk. Vejčité bobule s ostrým hrotem dlouhé 10 až 20 cm obsahují hranatá, černá a drsná jadérka ve dvou řadách placenty. Vnitřek plodu je po dozrání dutý. Má sladkokyselou chuť, podobnou chuti okurky a papriky. Ačokča je rozšířena v Americe od Bolívie až po Mexiko a vyhovuje jí tedy vlhké a teplé klima. Ve středoevropských klimatických podmínkách ačokču předpěstujeme ve fóliovníku nebo na okenním parapetu podobně jako okurky nebo papriky. Semenáčky umístíme například do kalíšků od jogurtů s drenážním otvorem ve dně. Sazeničky vysazujeme mimo foliovníky či skleníky až když nehrozí přízemní mrazíky.

Vysazujeme je na jižní stranu k plotům nebo k jiným oporám (drátěnka, síť apod.), po kterých se rostliny möhou pnout. Rostliny jsou náročné na živiny a zálivku. Bez dostatku vody a výživy nebudou dobře plodit. Z jarních výsevů rostliny hojně plodí koncem srpna či v září. Pokud budou pod ochranou skleníku stále, lze je pěstovat i v průběhu léta, nicméně vegetační doba je poměrně dlouhá.

Další podrobnosti o pěstování a využití ačokči najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz