Rada pro tento den - 2.8.
Ze srpnového čísla časopisu Receptář, které vychází tento týden, jsme vybrali aktuální rady Ludmily Duškové pro zahrádkáře, jak pěstovat papriky.
V srpnu rostliny paprik vyvazujeme na speciální plot, který zhotovíme následovně: Za každou 5. až 6. rostlinou zatlučeme kůl vysoký 150-180 cm a pak mezi kůly natáhneme provázek nejprve ve výšce 20–30 cm od země. Na druhé straně se pak vrátíme a vytvoříme „plot“, ke kterému papriky vyvazujeme. Boční výhony nevyštipujeme. Když rostliny povyrostou, vyvazujeme je na další provázek napnutý mezi kůly výše.
Papriky zaléváme podle venkovní teploty: při vysokých teplotách zaléváme jednou za 3–4 dny, ale důkladně, aby byl kořenový bal prosycen vodou. Při chladném a deštivém počasí stačí papriky zalít jednou za 7–10 dnů. Skleník pravidelně větráme! Papriky je také třeba důkladně a velmi často (nejlépe každý týden) přihnojovat Kristalonem nebo Wuxalem, každý třetí týden pak ledkem vápenatým. Pozor, hnojíme vždy mimo stonek a do důkladně zalité půdy. Papriky neokopáváme, protože bychom porušili kořenový systém. Živiny potřebné k růstu plodů pak rostlina částečně spotřebovává na obnovu kořenů a výnos se tak snižuje.
Jak se starat o rajčata, aby všechny plody dozrály? Počátkem srpna odstraníme přibližně za šestým až sedmým vijanem (jednoduchým květenstvím) vrcholy hlavních výhonů. Nad posledním dobře vyvinutým vijanem ponecháme jen jeden list. Právě v srpnu je také nutné včas odstranit každý postranní výhon, který na rajčatech objevíme. Tímto zásahem docílíme rychlejší a stejnoměrnější zrání plodů a zajistíme, že většina úrody dozraje.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v srpnovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.