Rada pro tento den - 25. července
Dnes poradíme, ja pěstovvat nádherné, velké, vonící bílé kaly čili kornoutice.
Nádherné, velké, vonící bílé kaly čili kornoutice bývaly ozdobou každé svatební kytice. Její nápadné „květy“ jsou ve skutečnosti toulce listového původu a v nich se choulí palice mnoha drobných kvítků.
Po dlouhá desetiletí se kaly pěstovaly i jako pokojové rostliny. V moderních bytech se suchým vzduchem se však nejčastěji pěstovanému druhu Zantedeschia aethiopica příliš nedařilo. Chceme-li, aby kaly v bytě prospívaly, musíme jim nabídnout vhodné podmínky.
Různé druhy kal se liší nejen zbarvením květů, ale také životním cyklem podle toho, zda mají vegetační období v zimě a dobu odpočinku v létě a naopak.
Do první skupiny patří zmiňovaná klasická bílá kala Zantedeschia aethiopica a její odrůdy. Poměrně robustní rostlina (listy i s řapíky jsou dlouhé i více než 100 cm) s nádherně vonícími, 10–20 cm velkými toulci pochází z bažinaté oblasti jižní Afriky, kde se pravidelně střídají období dešťů připadající na náš podzim a zimu a období sucha (naše jaro a léto). Proto je obdobím jejího růstu a kvetení v českých podmínkách zima, na léto rostlina zatahuje a přežívají podzemní dužnaté oddenky.
Nejlepší podmínky pro růst a bohatou násadu květů tedy tomuto druhu připravíme, pokud ho od podzimu do jara pěstujeme ve skleníku nebo na velmi světlém místě v bytě, kde se teploty pohybují kolem 15–18 °C.
Kaly mohou růst i při teplotách kolem 6 °C, ale vývoj květů je pak dosti opožděn, nebo zcela zastaven.
Mladým, ještě nekvětuschopným rostlinkám prospívají teploty okolo 18–20 °C, při nichž rychleji narůstají.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na webových stránkách našeho mediálního partnera ireceptar.cz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.