Rada pro tento den - 23. září

Vedle tepelně izolačních kvalit domu je to především výhřevnost paliva a účinnost topidla, které rozhodují o tom, kolik zaplatíme za otop. Kdo topí dřevem, může ovlivnit výši nákladů daleko významněji než majitelé kotlů a kamen na jiné zdroje tepla. Veličina zvaná výhřevnost udává v poměrných jednotkách, kolik energie vznikne při spalování 1 kg hmoty: V laboratorních podmínkách se výhřevnost měkkého i tvrdého dřeva s ideální nulovou vlhkostí pohybuje v rozmezí 17 až téměř 20 MJ/kg. Nejvyšší dosahuje bříza, nejnižší dub. Ovšem výhřevnost dřeva je významně snižována právě jeho vlhkostí, a to o tzv. výparné teplo nezbytné k odpaření veškeré vody z dřevního paliva. Čím větší je kus dřeva, tím déle se z něj voda odpařuje.

Odpařování spolyká mnoho tepelné energie z dřevní sušiny a také ochlazuje kusy hořícího paliva. Až po odpaření vody začne poleno naplno hřát; uvolňují se další látky, například z pryskyřice, a ve směsi hořlavých plynů se tvoří dřevěné uhlí. V té době spalované dřevo hřeje nejvíc. Má smysl topit dřevem, které nestačilo zcela vyschnout? Stručně řečeno: Vlhkost by neměla překročit 30 %. Při ní má dřevo výhřevnost přibližně 12 MJ/kg. Čím vlhčí dřevo pálíme, tím významnější část jeho tepelné energie ztrácíme. Abychom docílili požadovaného výkonu kamen, kotle nebo krbové vložky, musíme spálit větší množství otopu, čímž citelně zvyšujeme náklady za vytápění. Z optimální vlhkost paliva do 20 % obvykle vycházejí výrobci, když uvádějí maximální výkon topidla nebo spotřebu dřeva v kilogramech za 1 hodinu. Při uskladňování dřeva je důležité myslet i na jeho schopnost přijímat vlhkost v závislosti na okolní vzdušné vlhkosti a teplotě. Čím sušší prostor dřevu zajistíme, tím lépe palivo využijeme.

Další podrobnosti o využívání dřeva k vytápění domu najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz