Rada pro tento den - 21.8.
Ze srpnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady Josefa Galla, jak na zahradě hubit vytrvalé plevele, jako jsou svalčec, pýr či pcháč oset a řada dalších.
Mnoho zahrádkářů tvrdí, že nejlepší metodou je pletí rycími vidlemi. Musíme ale dbát na to, abychom u oddenkatých a kořenových vytrvalých plevelů (bršlice, pýr, svlačec, pcháč, pampeliška a podobně) velmi pečlivě odstranili každý kousek kořene či oddenku, protože i z jejich malé části vzejde nová rostlina. Proto je při silném napadení takřka nemožné vytrvalé plevele zlikvidovat jen ručně. Dalším nechemickým způsobem je omezit přístup světla k rostlinám, aby rostliny nebyly schopné růst. Ani běžné mulčování silnou vrstvou mulče však u těchto plevelů mnoho nezmůže. Mnohem účinnější je silnější černá fólie případně i starý vysloužilý koberec. Nejefektivnější však bývá nasazení systémových listových herbicidů, které ničí pouze plevele a které nezůstávají v půdě. U plevelů s rozsáhlým kořenovým systémem musíme systémové listové herbicidy použít vícekrát. Nejlepší je aplikovat je za plné vegetace, kdy plevele intenzivně rostou a mají dostatečně vyvinuté listy. Aby herbicid opravdu účinně zabral, před jeho aplikací si vždy důkladně přečteme návod k použití. Herbicidu pak necháme dostatek času, aby mohl působit. Pokud bychom vadnoucí plevel vytrhli příliš brzy, účinná chemická látka by nestihla proniknout do všech kořenových špiček a plevel znovu obrazí. Pozor, u herbicidů platí, že při jejich aplikaci musíme být maximálně pozorní a opatrní, abychom nepoškodili okolní pěstované rostliny! Nestříkáme proto za větru. Při postřiku je vhodnější použít hrubou trysku, stříkat při menším tlaku a koncovku postřikovače (nejlépe s krytem) vést nízko nad zemí. Ideální je používat speciální nemlžící postřikovače, takzvané herbicidní trysky. Ve skalkách nebo v záhonech trvalek můžeme herbicidy aplikovat i bodově jen na jednotlivé vybrané plevelné rostliny. Poslouží k tomu štětečky, knotové aplikátory nebo speciální herbicidní tužky. Herbicidní tužku si můžeme vyrobit i sami například ze vypsané silnější fixy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.