Rada pro tento den - 21.8.

Základní prevencí komplikací je především dostatečný příjem tekutin. Především pijeme pravidelně - každou půlhodinu skleničku, nejlépe čisté vody. Pokud sáhneme po minerálce, neměla by obsahovat víc než 500 mg minerálních látek na litr, jinak se ztíží odplavování zplodin látkové výměny z těla. Pro lidi s vysokým krevním tlakem je důležitý obsah sodíku v minerálce - čím méně, tím lépe, rozhodně by neměl přesáhnout 150 mg na litr. Minerálky s vyšší koncentrací minerálů bychom měli pít jen v malém množství (nejvíc půl litru denně), léčivé minerálky pak jen na doporučení lékaře a rozhodně ne na žízeň. Příliš vhodné nejsou ani vody sycené kysličníkem uhličitým - ten zaplní žaludek, takže vypijeme méně tekutiny, než se domníváme. Kysličník uhličitý má navíc odvodňující účinek, i při přiměřeném příjmu tekutin tak můžeme být dehydratovaní. Za velkých veder či při fyzické námaze musíme příjem tekutin zvýšit zhruba na dvojnásobek - jinak krev příliš zhoustne a zvýší se nebezpečí vzniku trombózy. Pozor ovšem na extrém v opačném směru: při nadměrném příjmu tekutin přetěžujeme ledviny a také srdečně-cévní systém.

Pokud můžeme, měli bychom za největších veder zůstat doma a v chladu. Rozhodně bychom neměli chodit na přímé slunce v nejkritičtější době mezi 11. a 15. hodinou. Pokud jsme si pořídili klimatizaci, neměli bychom ji v horkých dnech nastavovat na příliš nízké teploty. Optimální (i v automobilu) je 24 °C, podchlazení ohrožuje i zdravé lidi. Navíc organismus se hůře vyrovnává s náhlým přechodem z chladu do horka než naopak.

Vysokým teplotám přizpůsobíme i jídelníček. Za horkých dní dáme přednost lehčím jídlům, jako například zeleninovým salátům. Pokud máme chuť na maso, nejvhodnější je kuřecí, krůtí nebo rybí.